České centesimi
České centesimi v pravém smyslu neexistují – centesimo, setina liry, nikdy nebylo nominálem českých zemí. Kategorie sdružuje drobné měděné mince, které Habsburkové, zároveň čeští králové, razili v letech 1822–1862 pro Lombardsko-Benátské království v mincovnách v Miláně a Benátkách.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Centesimo, tedy setina liry, patří do italského měnového prostředí a v Čechách ani na Slovensku nikdy neobíhalo jako domácí mince. S českými zeměmi ho spojuje jediná věc: habsburská dynastie, která v 19. století vládla zároveň v Praze, ve Vídni i v severní Itálii.
Lombardsko-Benátské království připadlo Habsburkům na vídeňském kongresu roku 1815. Vlastní liru dělenou na sto centesimi začala rakouská správa razit roku 1822, kdy se ražba drobných měděných mincí rozběhla v Miláně a Benátkách. Mince nesou značku mincovny – M pro Milán a V pro Benátky – a na jedné straně rakouského dvouhlavého orla s opisem IMPERO AUSTRIACO.
Habsburská vláda v Itálii se postupně rozpadala. Protirakouské povstání roku 1848 potlačil maršál Radecký, Lombardii však Rakousko ztratilo roku 1859. Benátsko přešlo roku 1862 na zlatník dělený na sto soldi a o čtyři roky později, po prusko-rakouské válce, připadlo Itálii. Centesimi Lombardsko-Benátského království tak uzavírají kapitolu let 1822–1862.





