České forinty
České forinty jsou ve skutečnosti uherské zlatníky z Kremnice, mincovny na území dnešního Slovenska. Forint je maďarský název zlatého, hlavní stříbrné mince habsburské monarchie. Od roku 1868 razila Kremnice vlastní uherské typy s maďarskými opisy a značkou K. B. podle maďarského jména Körmöczbánya.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Forint je maďarské jméno zlatého, německy guldenu, který byl hlavní měnovou jednotkou habsburské monarchie; v českých zemích se mu říkalo zlatý nebo zlatka. Od rakouské měny z let 1857–1858 se dělil na sto krejcarů a platil v Rakousku i v Uhrách. Rozdíl mezi zlatým a forintem tak nebyl v hodnotě, ale v jazyce opisů a v mincovně, která minci vyrazila.
Po rakousko-uherském vyrovnání začaly uherské mincovny v roce 1868 razit vlastní typy. Na stříbrných mincích je hlava Františka Josefa I. s maďarským opisem FERENCZ JÓZSEF A. CZÁSZÁR, na rubu uherský znak s korunou, kterou drží dva okřídlení géniové. Kremnice je označovala značkou K. B. podle maďarského jména Körmöczbánya, sedmihradský Karlsburg značkou GY. F. Od konce roku 1869 dostal rub nový korunovaný spojený znak Uher a přidružených zemí.
V monarchii se razily i zlaté čtyřzlatníky a osmizlatníky, zvané též 10 a 20 franků. Karlsburg zanikl roku 1871 a Kremnice zůstala v poslední čtvrtině 19. století jedinou mincovnou uherského království. Zlatník platil až do zavedení korunové měny roku 1892, kdy se jeden zlatý počítal za dvě koruny. Dnešní maďarský forint, zavedený po druhé světové válce, je samostatnou měnou Maďarska.





