České guldeny
České guldeny neboli zlatníky se v českých mincovnách razily hlavně v letech 1561–1573, kdy Ferdinand I. nahradil tolar zlatníkem o šedesáti krejcarech. Soustava se neujala a Maxmilián II. se vrátil k tolaru, zlatý však zůstal početní jednotkou monarchie až do zavedení koruny roku 1892.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 60krejcar z roku 1571 byl vyražen za vlády Maxmiliána II. v kutnohorské mincovně. Představuje reprezentativní minci českého království 16. století a významný doklad...
Ovládací prvky výpisu
Název gulden, česky zlatník nebo zlatý, původně patřil zlaté minci. Když lipský mincovní řád ze 4. července 1500 zavedl jeho stříbrný protějšek, takzvaný zlatníkový groš, vznikl předobraz tolaru – právě podle tohoto řádu razili od let 1519–1520 své tolary v Jáchymově Šlikové.
Jako samostatný nominál se zlatník v Čechách objevil za Ferdinanda I. Jeho mincovní řád z 1. srpna 1561, vycházející z augšpurského říšského řádu z roku 1559, nahradil dosavadní tolar zlatníkem v hodnotě šedesáti krejcarů o hmotnosti zhruba 24,6 gramu. Hodnotu 60 nesl zlatník často přímo v říšském jablku na líci, jak ukazuje pražská ražba Maxmiliána II. z roku 1568. Soustavu doplňovaly menší krejcarové nominály.
Proti zlatníku se po celá šedesátá léta ozývali odborníci i veřejnost a nakonec i česká komora. V lednu 1573 dospěl český sněm k závěru, že pomůže jen návrat k tolarové měně, a Maxmilián II. s ním 17. března 1573 souhlasil; v Kutné Hoře se pak znovu začaly razit tolary a jejich díly. Zlatý tím nezmizel – zůstal početní jednotkou a za konvenční měny od poloviny 18. století měl tolar dva zlaté po šedesáti krejcarech.
Pražská mincovna byla definitivně zrušena roku 1857, takže zlatníky rakouské měny z let 1857–1892 se v českých zemích už nerazily. Korunová měna roku 1892 počítala jeden zlatý za dvě koruny.





