České haléře
České haléře provázejí zdejší peníze od 14. století, kdy se haléř razil jako nejmenší stříbrná mince v hodnotě poloviny tehdejšího peníze. Jako setina koruny se vrátil roku 1892, platil v Československu, Protektorátu i Slovenském státě a v České republice zmizel z oběhu až v roce 2008.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácnější ročník 20 halierov ze Slovenského štátu s motivem nitranského hradu a štátním znakem – historická památka na kontroverzní období válečných dějin.
Pětihaléř z roku 1930 představuje drobnou oběžnou minci první Československé republiky s motivem Karlova mostu, symbolu historické kontinuity a kulturního dědictví nového státu...
Vzácný 20haléř z roku 1933 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Ročníková sada České republiky sdružuje oběžné mince s letopočtem 2004, od 50 haléřů po 50 Kč. Jednotlivé nominály připomínají tehdejší soustavu českých kovových platidel a...
Česká sada devíti oběžných mincí ročníku 2002 zahrnuje nominály od 10 haléřů do 50 Kč v provedení Proof. Zachycuje úplnou tehdejší nominálovou řadu včetně haléřových mincí,...
Hliníkových 50 haléřů z roku 1944 připomíná samostatné slovenské mincovnictví válečných let. Státní znak a motiv pluhu spojují dobovou státní symboliku s obrazem zemědělské...
Hliníkových 20 haléřů z roku 1942 připomíná mincovnictví Slovenské republiky v období druhé světové války. Státní znak doplňuje pohled na nitranský hradní areál. Certifikace NGC...
Vzácnější ročník 20 halierov ze Slovenského štátu s motivem nitranského hradu a štátním znakem – historická památka na kontroverzní období válečných dějin.
Vzácný 20haléř z roku 1925 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Vzácný 20haléř z roku 1933 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Ovládací prvky výpisu
Jméno haléře pochází od švábského města Hall, kde se od 13. století razil drobný fenik zvaný heller. V Čechách zavedl mincovní řád z roku 1384 dvě nové drobné mince na čtyřhranném střížku – peníz v hodnotě sedminy groše a haléř v hodnotě čtrnáctiny groše s obrazem koruny. Krátce předtím se razily i duté haléře, starší s obrazem sv. Václava a mladší se lvem.
Haléře provázely pražský groš i v dalších staletích. Jiří z Poděbrad je při reformě roku 1469 nechal razit na kruhovém střížku s korunkou, Vladislav II. Jagellonský je od roku 1482 vydával jako takzvané černé peníze v kurzu čtrnácti haléřů za groš, až ražbu roku 1498 ukončil jako pro mincovnu nevýhodnou. Jako nejmenší stříbrné mince se haléře znovu razily za Ferdinanda I.
Novodobý haléř přinesla korunová měna Rakouska-Uherska z roku 1892 jako setinu koruny. Převzalo jej Československo, jehož mince razila po celou dobu společného státu jediná mincovna v Kremnici. Protektorát Čechy a Morava vydával v letech 1940–1944 zinkové haléře, Slovenský štát razil vlastní haliere, z nichž dvacetihaléř a padesátihaléř v letech 1942–1943 přešly z dražších slitin na hliník.
V samostatné České republice skončila platnost desetihaléřů a dvacetihaléřů k 31. říjnu 2003 a padesátihaléřů k 31. srpnu 2008; od té doby haléřové mince neplatí. Na Slovensku zanikly haliere spolu se slovenskou korunou na konci roku 2008, kdy je nahradilo euro.





