České koruny ze slitiny mědi a niklu
České koruny ze slitiny mědi a niklu jsou korunové mince z mědiniklu, které pro Československo a Slovenský stát razila mincovna v Kremnici: Španielova jednokoruna 1922–1938 a 1946–1947, Gutfreundova pětikoruna 1925–1927, slovenská koruna 1940–1945 a dvou-, tří- a pětikoruny let 1965–1992.
Řazení produktů
Výpis produktů
Oběžná mince 5 korun z roku 1925 patří mezi první velké střížkové ražby mladé Československé republiky. Její moderní, průmyslově laděný design symbolizuje hospodářskou obnovu a...
Ovládací prvky výpisu
Mědinikl, slitina mědi s niklem, byl kovem první československé koruny. Jednokorunu navrhl Otakar Španiel a Kremnice ji razila ze slitiny 80 % mědi a 20 % niklu s přestávkami v letech 1922–1938; na rubu nese klečící ženu se snopem klasů. Platit začala 31. 5. 1922 a v oběhu vydržela až do měnové reformy v roce 1953.
V roce 1925 přibyla pětikoruna Otto Gutfreunda s pohledem na tovární budovu s komíny a vysokou pecí. První typ byl z mědiniklu se čtvrtinovým podílem niklu, vážil 10 g a s průměrem asi 30 mm byl největší ze tří typů této pětikoruny. Razil se jen v letech 1925–1927 a platil do roku 1931; od roku 1928 jej nahradila menší stříbrná pětikoruna téhož návrhu, v roce 1938 pak niklová.
Za války razila Kremnice z mědiniklu korunu Slovenského státu (1940–1945), zatímco protektorátní koruna byla zinková. Po válce se k mědiniklu vrátila i československá jednokoruna: v letech 1946–1947 vznikla podle Španielova vzoru menší mince o hmotnosti 4,5 g a průměru 21 mm. Od roku 1950 ji vystřídala jednokoruna z hliníku.
Další mědiniklové koruny přinesla 60. a 70. léta: tříkorunu z let 1965–1969 (Zdeněk Kolářský a E. Hájek), pětikorunu Jiřího Harcuby od roku 1966 a dvoukorunu Josefa Nálepy od roku 1972, všechny ze slitiny 80 % mědi a 20 % niklu. Dvoukoruny a pětikoruny se s novým znakem razily i pro ČSFR, v roce 1991 zčásti v britské Royal Mint v Llantrisantu. Koruny samostatné České republiky od roku 1993 už jsou z oceli galvanicky pokovené niklem.





