České kuproniklové mince
České kuproniklové mince jsou mince ze slitiny mědi a niklu, z níž Československo od roku 1921 razilo své první dvacetihaléře, padesátihaléře a koruny. Kupronikl pak sloužil pro haléře a koruny i vyšší hodnoty oběživa až do roku 1992; česká koruna po roce 1993 místo něj použila ocel pokovenou niklem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácný 20haléř z roku 1933 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Československá 2koruna z roku 1948 patří k raným poválečným oběžným mincím. Ražba s návrhem Josefa Wagnera spojuje obnovu republiky po druhé světové válce s výrazným kulturním...
Československá 2koruna z roku 1947 patří k raným poválečným oběžným mincím. Ražba s návrhem Josefa Wagnera spojuje obnovu republiky po druhé světové válce s výrazným kulturním...
Československá 1 koruna z roku 1946 zachycuje poválečnou obnovu měnového systému před zásadním politickým zlomem roku 1948. Jde o atraktivní exemplář pro sběratele moderních...
Vzácný 20haléř z roku 1925 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Vzácný 20haléř z roku 1933 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Ovládací prvky výpisu
Kupronikl, slitina zhruba čtyř dílů mědi a jednoho dílu niklu, má stříbřitou barvu a dobře snáší opotřebení v oběhu. Právě z něj byla první československá mince: dvacetihaléř, který kremnická mincovna vyrazila 19. ledna 1921. Spolu s padesátihaléřem přišel do oběhu v únoru 1922 a téhož roku následovala koruna. Kuproniklové haléře a koruny podle návrhů Otakara Španiela se razily až do roku 1938.
Velká pětikoruna Otty Gutfreunda z let 1925–1927 měla průměr 30 milimetrů, vážila 10 gramů a slitina obsahovala čtvrtinu niklu. Od roku 1928 ji vystřídala menší stříbrná pětikoruna. Slovenský štát razil z kuproniklu padesátihaléř z roku 1940 a korunu z let 1940–1945. Po válce se kupronikl vrátil u koruny z let 1946–1947, kterou od roku 1950 nahradila lehčí hliníková.
Po měnové reformě 1953 se kupronikl uplatnil u vyšších oběžných nominálů: tříkoruny z let 1965–1969, pětikoruny z let 1966–1990, dvoukoruny od roku 1972 a od roku 1978 i padesátihaléře. Nová česká koruna z roku 1993 kupronikl pro oběžné mince nepřevzala – jedno-, dvou- a pětikoruny jsou z oceli galvanicky pokovené niklem.
Kupronikl za běžných podmínek oxiduje jen málo a koroze do hloubky je u něj výjimečná. Na starších kusech se však objevují tmavé skvrny, zvlášť u mincí uložených ve vlhku nebo v zemi spolu s mincemi z jiných kovů, které oxidují snáz. Odstranit takové skvrny bez poškození povrchu bývá obtížné.





