České malé groše
České malé groše jsou drobné stříbrné mince v hodnotě poloviny bílého groše, zavedené roku 1577 za Rudolfa II. Habsburského na doporučení českých stavů. Jako jediná česká mince středověku i raného novověku nesly nápis v češtině – MALEY GROSS. Razily se až do stavovské mincovní reformy roku 1619.
Řazení produktů
Výpis produktů
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Ovládací prvky výpisu
Malý groš vznikl v době, kdy se české mincovnictví po návratu k tolaru roku 1573 opíralo o bílý groš, dělený na dva malé groše a sedm bílých peněz. Novou drobnou minci zavedl výnos Rudolfa II. Habsburského ze 4. února 1577 na doporučení českých stavů, kteří ji na zemském sněmu prosadili jako pomoc proti nedostatku drobných peněz.
Sněmovní usnesení stanovilo, že se z hřivny slitiny má vyrazit 240 kusů, takže malý groš vážil asi 1,06 g. Na líci nesl českého lva s opisem panovníkova jména, na rubu pod korunkou iniciálu panovníka, nápis MALEY GROSS a letopočet; vzácně se objevuje i tvar MALEI GROSS. Je to jediná mince v českém středověkém i novověkém mincovnictví s nápisem v češtině.
Za Rudolfa II. Habsburského se malý groš razil ve čtyřech českých mincovnách: v Praze, v Kutné Hoře v letech 1578–1611, v Jáchymově a v Českých Budějovicích. Vedle běžných kusů vznikaly příležitostné ražby – tlustý malý groš, stříbrné klipy na čtyřhranném střížku, kutnohorské z let 1581, 1606 a 1607, a zlaté odražky v hmotnosti dukátu či jeho dílů. Pražský malý groš 1606 s nápisem ZVM NEVEN JAHR je vzácnou novoroční ražbou.
V ražbě pokračoval Matyáš Habsburský v Praze, Kutné Hoře a Jáchymově; kutnohorská mincovna jej razila v letech 1612–1619. Malý groš zanikl s mincovní reformou českých stavů roku 1619, která postavila soustavu na krejcarových nominálech.
