České měděné centesimi
České měděné centesimi s českými zeměmi spojuje jen společný panovník. Centesimo byla setina liry Lombardsko-benátského království, které v letech 1815–1866 patřilo Habsburkům; měděné centesimi se pro ně razily v Miláně, Benátkách a Vídni, nikoli v Praze ani v jiných českých mincovnách.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Měděná mince 5/10 krejcaru z roku 1885 byla součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Ovládací prvky výpisu
Lombardsko-benátské království získali Habsburkové na vídeňském kongresu a drželi ho od roku 1815 do roku 1866. Rakousko pro ně razilo zvláštní liru, dělenou na sto centesimi a vázanou v poměru tři liry za rakouský zlatý. První rakouské ražby v liře vyšly až v roce 1822.
Měděné centesimi se razily v hodnotách 1, 3, 5, 10 a 15 centesimi; desetikusy a patnáctikusy jen jednorázově v roce 1852. Mincovny v Miláně a Benátkách značily ražby písmeny M a V, část vznikala i ve Vídni. Lombardii Rakousko ztratilo v roce 1859, v roce 1862 přešlo zbylé Benátsko na lombardsko-benátský zlatý dělený na sto soldi a v roce 1866 skončila i habsburská vláda v Benátsku.





