České měděné groše
České měděné groše nebyly platidlem, ale početními groši – měděnými žetony, jimiž úředníci počítali na desce rozdělené čarami. Všechny vládní mincovny zemí Koruny české je razily více než sto let (1551–1662), od druhé poloviny vlády Ferdinanda I. Habsburského do počátku vlády Leopolda I.
Stříbrný groš byl v Čechách skutečnou mincí, měděný „groš“ však k placení nesloužil. Šlo o početní groš, německy Rechenpfennig nebo Raitpfennig – plochý kovový žeton, který se při účtování pokládal na desku nebo plátno rozdělené čarami. Hodnotu mu dávala poloha na lince, nikoli kov. Takové počítání na liniích se ve střední Evropě užívalo zhruba od 13. do 17. století.
Ražba vládních početních žetonů v zemích Koruny české začala ve druhé polovině vlády Ferdinanda I. Habsburského a skončila na počátku vlády Leopolda I.; odborná literatura ji klade do let 1551–1662. Vrcholu dosáhla ve druhé polovině 16. století a v nezmenšené míře pokračovala až do začátku třicetileté války. Pro vlastní potřebu je razily všechny české vládní mincovny – Praha, Kutná Hora, Jáchymov i České Budějovice – a také slezská mincovna ve Vratislavi.
Měděné početní groše razila i jičínská mincovna Albrechta z Valdštejna, vedle dukátů, tolarů a drobných stříbrných mincí. Podrobný soupis vládních početních grošů a peněz zemí Koruny české vydal v roce 2004 Josef Mrštík; české a slezské kusy zachycuje i rakouský katalog početních peněz dědičných zemí z roku 2009.
Početní groše lákaly i padělatele. Okruh Viléma Killiana v polovině 19. století vyráběl falešné „starobylé“ ražby a početní groše razil přes tehdejší krejcary Františka I. Rakouského – pod grošem s letopočtem 1621 se našel krejcar z roku 1800.





