České měděné krejcary
České měděné krejcary jsou drobné úvěrové mince, které habsburská monarchie zavedla roku 1760. Patří k nim grešle určená pro země Koruny české, měděné krejcary pražské mincovny z počátku 19. století i krejcary vídeňské a rakouské měny, které v českých zemích obíhaly až do roku 1892.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Měděná mince 5/10 krejcaru z roku 1885 byla součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Ovládací prvky výpisu
Měď se do krejcarové soustavy dostala roku 1760, kdy císařský dekret zavedl první úvěrová platidla na našem území – měděné mince v hodnotě krejcaru, půlkrejcaru, čtvrtkrejcaru (feniku) a osminy krejcaru (haléře). Jejich hodnota už neodpovídala obsahu kovu, a tak řešily dlouhodobý nepoměr mezi vysokými náklady ražby a nízkou hodnotou drobné mince.
Zvlášť pro země Koruny české byla určena měděná grešle v hodnotě tří čtvrtin krejcaru se znaky Čech, Moravy a Slezska pod svatováclavskou korunou; naposledy ji roku 1782 razila Vídeň. Pražská mincovna zkusmo razila měděné feniky roku 1758 a menší grešle roku 1759. Na začátku 19. století přešla Praha k ražbě drobných měděných nominálů, půlkrejcaru a krejcaru, tří a šesti krejcarů.
Války s Francií přinesly v letech 1795–1807 inflační měděné mince až do hodnoty 30 krejcarů. Patent z 20. února 1811 snížil hodnotu mědi i bankocetlí na pětinu a v následující vídeňské měně se měděné krejcary, půlkrejcary a čtvrtkrejcary razily s letopočtem 1816 až do roku 1850; v revolučním roce 1848 přibyl dvoukrejcar.
Pražská mincovna byla zrušena roku 1857 a měděné krejcary rakouské měny, kde sto krejcarů dávalo zlatník, razily Vídeň, Kremnice a další mincovny monarchie. V českých zemích obíhaly až do korunové reformy roku 1892, po níž je nahradily bronzové haléře.
