České měděné krejcary
České měděné krejcary patří k drobným mincím, které sloužily především každodenním platbám v českých zemích v rámci širšího středoevropského měnového prostředí. Tato kategorie zahrnuje ražby, na nichž je dobře patrný proměnlivý vývoj drobného oběživa v novověku a 19. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděná mince o nominální hodnotě 1 krejcar z roku 1812 představuje období vlády císaře Františka I. Rakouského (Franz I.), prvního panovníka nově vzniklého Rakouského císařství....
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Krejcar byl po dlouhou dobu běžnou součástí peněžního systému v českých zemích a v různých obdobích se objevoval v odlišném materiálovém i výtvarném provedení. Měděné krejcary představují jednu z forem drobného oběživa, které bylo určeno hlavně pro menší každodenní transakce.
U těchto mincí je vhodné počítat s tím, že jejich podoba i parametry se v čase měnily. Vývoj drobné měny nebyl zcela jednotný a ovlivňovaly jej měnové úpravy, hospodářské poměry i potřeby oběhu v rámci habsburské monarchie.
Na měděných krejcarech se objevují především panovnické nebo zemské znaky, nápisy a další základní prvky úřední mincovní tvorby. U některých emisí lze nalézt i portrétní zobrazení, nelze to však považovat za obecné pravidlo pro celý soubor těchto mincí.
Z historického hlediska jsou české měděné krejcary cenné hlavně jako doklad každodenního peněžního provozu. Dobře ukazují, jak se v průběhu času proměňovala drobná hotovost, její vzhled i praktická úloha v běžném životě obyvatel českých zemí.





