České měděné poltury
České měděné poltury jsou uherské drobné mince v hodnotě jeden a půl krejcaru, které sem patří díky mincovně v Kremnici na území dnešního Slovenska. V mědi je razili povstalci Františka II. Rákócziho na počátku 18. století a po patentu Marie Terezie z roku 1761 i habsburská státní správa.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Měděná mince o nominální hodnotě 3 krejcary z roku 1799 pochází z období vlády Františka II. (jako římského císaře Františka II., později Františka I. Rakouského). Tato mince...
Měděná mince 5/10 krejcaru z roku 1885 byla součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Ovládací prvky výpisu
Poltura je historická uherská mincovní jednotka. Navazovala na polský poltorak, minci v hodnotě jeden a půl groše, a sama měla hodnotu půl groše neboli jeden a půl krejcaru. Jako stříbrnou minci ji začal razit Leopold I.; nesla uherský znak, Madonu s Ježíškem, letopočet, hodnotu a značku mincovny. Českým mincovnám poltura cizí zůstala – do této skupiny patří kvůli Kremnici, uherské mincovně na území dnešního Slovenska.
Měď se v polturách prosadila za povstání Františka II. Rákócziho. Povstalci razili zpočátku stříbro, drahý kov ale potřebovali na nákup zbraní, a proto přešli na měď. Vznikaly mince v hodnotě 1, 10 a 20 poltur, doloženy jsou i čtyřpoltury; desetipolturu lidé nazývali „Libertas“ podle nápisu PRO LIBERTATE. Dnes se tyto ražby řadí k nouzovým penězům.
Oficiální měděné poltury zamýšlel zavést už Karel VI., z jeho doby však známe jen zkušební ražby. Pravidelnou ražbu nařídila až Marie Terezie patentem z 27. března 1761; Josef II. v ní nepokračoval. České země měly vlastní měděné drobné mince, například grešle se znaky Čech, Moravy a Slezska.





