České mince z billonu
České mince z billonu jsou drobné mince ze stříbra s velkým podílem mědi. V českých zemích se z billonu razily krejcarové a menší nominály od stavovského povstání přes tereziánské šesti- a sedmikrejcary až po podhodnocené ražby za napoleonských válek. Ryzost billonu byla zpravidla nižší než polovina.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Billonem se nazývá stříbro s vysokým podílem mědi, obvykle s ryzostí pod polovinou. V českých zemích se z něj razily hlavně drobné nominály. Mincovní řád stavovského povstání z roku 1619 stanovil pro dvanáctikrejcar ryzost 531/1000, pro tříkrejcar 422/1000, pro krejcar 313/1000 a pro bílý peníz jen 195/1000; čím menší hodnota, tím méně stříbra.
V tereziánské době obíhaly šestikrejcary a patnáctikrejcary označené římskými číslicemi VI a XV. Od 1. ledna 1751 se s novou mincovní stopou tytéž mince značily VII a XVII, šestikrejcar z roku 1745 je tedy ještě ražbou staršího systému. Pětikrejcar zavedený roku 1764 měl ryzost 375/1000.
Za válek s Tureckem a s Napoleonem vydával stát podhodnocené mince: dvanáctikrejcar obsahoval stříbro jen za šest krejcarů a později se přerážel na sedmikrejcar.





