České mince z obecného kovu
České mince z obecného kovu jsou mince z mědi a jejích slitin, zinku, niklu, hliníku či oceli – kovů, jejichž hodnota je nižší než nominál mince. Od měnové reformy 1953 z nich byly všechny oběžné mince Československa i České republiky, typicky koruna se ženou sázející lípu z let 1957–1993.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Obecným kovem se v numismatice rozumí kov, který nepatří mezi drahé: měď, bronz, mosaz, kupronikl, nikl, zinek, hliník a ocel. Mince z nich jsou mincemi kreditními – jejich hodnotu nezaručuje obsah kovu, ale stát, který je vydal. V habsburské monarchii se takové platidlo ve větším rozsahu prosadilo s měděnými krejcary od roku 1760.
Československo razilo z obecných kovů drobné oběživo od první republiky, za protektorátu se haléře i koruny razily ze zinku. Po měnové reformě 1953 už pro oběh žádná stříbrná mince nevznikla. Nejdéle obíhající mincí se stala koruna se ženou sázející lípu podle návrhu Marie Uchytilové: platila od 2. září 1957 do 30. září 1993 a měnil se na ní jen státní znak a název státu.
Tato koruna je z hliníkového bronzu, slitiny 91 % mědi, 8 % hliníku a 1 % manganu, a váží 4 gramy. Má zlatavou barvu, při nevhodném uložení ale ochotně oxiduje a tmavne. Česká koruna z roku 1993 přešla u korunových nominálů na ocel pokovenou niklem nebo mědí, případně plátovanou slitinou mědi a zinku.





