České mosazné mince
České mosazné mince jsou drobné mince ze slitiny mědi a zinku, kterou Československo používalo od 20. let 20. století – nejprve pro pěti- a desetihaléře s Karlovým mostem, po válce pro dvacetihaléře a padesátihaléře a po roce 1953 znovu pro padesátihaléř a dvacetihaléř. Katalogy je často vedou jako bronzové.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pětihaléř z roku 1930 představuje drobnou oběžnou minci první Československé republiky s motivem Karlova mostu, symbolu historické kontinuity a kulturního dědictví nového státu...
Ovládací prvky výpisu
Mosaz je slitina mědi se zinkem; s vysokým podílem mědi má teplou hnědožlutou barvu podobnou bronzu. Československé pětihaléře a desetihaléře z let 1922–1938 podle návrhu Otakara Španiela s motivem Karlova mostu obsahovaly 92 % mědi a 8 % zinku. Ve starší literatuře i v katalozích se často označují jako bronzové, cín ale neobsahují. Pětihaléř vážil 1,66 gramu, desetihaléř 2 gramy.
Nejvzácnějším ročníkem pětihaléře je 1924, jehož počet ražených kusů není znám a o jehož původu se dodnes vedou spory. Stejnou slitinu použil Slovenský štát pro desetihaléře a dvacetihaléře z let 1939–1942 a poválečné Československo pro dvacetihaléře a padesátihaléře z let 1947–1950, které roku 1951 nahradil hliník.
Po měnové reformě 1953 se mosaz vrátila u padesátihaléře z let 1963–1971 s 90 % mědi a 10 % zinku a u dvacetihaléře z let 1972–1990, jehož slitina obsahuje 79 % mědi, 20 % zinku a 1 % niklu. Mosaz na vzduchu tmavne podobně jako měď a vytváří hnědou patinu, která ke starým mincím patří. Zelené skvrny měděnky naopak povrch narušují a po jejich odstranění na minci obvykle zůstanou tmavší místa.





