České poltury
České poltury jsou ve skutečnosti mince Uherského království v hodnotě půl groše, tedy jednoho a půl krejcaru. S touto kategorií je spojuje Kremnice na dnešním Slovensku, kde je za povstání Františka II. Rákócziho razili z mědi. Poltury se razily od Leopolda I. až do Marie Terezie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Název poltury pochází z polského poltoraku, mince v hodnotě jednoho a půl groše. V Uherském království začal stříbrné poltury v hodnotě půl groše čili jednoho a půl krejcaru razit Leopold I. a pokračoval v nich Josef I.
Za povstání Františka II. Rákócziho se v letech 1704–1707 razily poltury nejprve ze stříbra, pak z mědi jako nouzové peníze; vedle jednopoltury vznikaly deseti- a dvacetipoltury, čtyřpoltury jsou známy jen jako zkušební ražby. Nejběžnější desetipoltura dostala podle opisu PRO LIBERTATE přezdívku libertáš. Měděné poltury nesou na líci korunovaný uherský znak a na rubu Madonu s Ježíškem, kremnické ražby značku K–B.
Karel VI., v Uhrách Karel III., chystal oficiální ražbu měděných poltur, jak dokládají zkušební ražby. Uskutečnila ji až Marie Terezie patentem z 27. března 1761; už předtím razila stříbrné poltury s Madonou a nápisem POLTURA. Josef II. v ražbě poltur nepokračoval.





