České sovereigny
České sovereigny nejsou britské zlaté mince, ale zlaté ražby Rakouského Nizozemí zvané souverain d'or. V Bruselu je razila i Marie Terezie, jejíž titul na nich uvádí královnu uherskou a českou – to je jediné pojítko této kategorie s českými zeměmi, kde se souverainy nikdy nerazily.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Název sovereign svádí k záměně s britskou zlatou mincí stejného jména. Kategorie však zahrnuje jiný typ: souverain d'or, zlatou minci habsburského jižního Nizozemí. V Bruselu ji od roku 1612 razili jako dvojitý souverain arcivévoda Albrecht VII. Habsburský a Isabela Klára Evženie, kteří tehdy zemi vládli; jejich ražby ukazují oba vladaře na trůnu.
Roku 1714 připadlo jižní Nizozemí rakouským Habsburkům a bruselská mincovna v ražbě souverainů pokračovala. Za Marie Terezie nesou na líci poprsí panovnice s opisem jejích titulů – mezi nimi i královna uherská a česká – a na rubu korunovaný znak. Šlo o rozsáhlé emise; ročník 1762 se razil ve stovkách tisíc kusů.
Katalogy se v označení hodnoty těchto zlatých mincí neshodují a tentýž ročník bývá uváděn jednou jako souverain, jindy jako dvojitý souverain. S českým mincovnictvím ani s britskými sovereigny tyto ražby nesouvisejí; do kategorie je řadí jen osoba panovnice, která byla zároveň českou královnou.





