České stříbrné batzeny
České stříbrné batzeny sdružují batzeny, mince švýcarského, jihoněmeckého a rakouského prostoru. Batzen vznikl v roce 1492 v Bernu, od roku 1495 ho razil i Salcburk a po Bernu také další švýcarské kantony. Zprvu stříbrná mince v hodnotě čtyř krejcarů přešla v 17. století na billon.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Ovládací prvky výpisu
Batzen se poprvé razil v Bernu od roku 1492 jako dvojnásobek tamního plappartu. Kronikář Valerius Anshelm odvozoval jméno od medvěda v bernském znaku, dnes se spíše soudí, že pochází z jihoněmeckého slova pro hroudu či tlustý kus. Bernský batzen měl zpočátku hodnotu čtyř krejcarů.
Po Bernu začaly batzeny razit další švýcarské kantony a jihoněmecké země; v Salcburku je ražba doložena od roku 1495. Jihoněmecké batzeny se velmi lišily jakostí, proti nim se stavěly říšské sněmy v letech 1522 a 1524 a augšpurský mincovní řád z roku 1559 je zakázal. Ve Švýcarsku se batzen udržel, od 17. století už z billonu, a skončil až v roce 1850 se zavedením švýcarského franku: za nový frank se dávalo sedm batzenů.
