České stříbrné guldeny
České stříbrné guldeny jsou stříbrné zlatníky, které se v českých zemích razily nebo platily: od zlatníkové měny Ferdinanda I. z roku 1561 přes konvenční měnu z roku 1753 po zlatník rakouské měny, jejž roku 1892 vystřídala koruna. Gulden je německý název zlatníku, česky též zlatý nebo zlatka.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 60krejcar z roku 1571 byl vyražen za vlády Maxmiliána II. v kutnohorské mincovně. Představuje reprezentativní minci českého království 16. století a významný doklad...
Ovládací prvky výpisu
Gulden, česky zlatník, vznikl v Německu jako stříbrná náhrada zlatého rýnského guldenu – odtud jeho jméno. V Čechách jej zavedl Ferdinand I. Habsburský rozhodnutím z 1. 6. 1561 podle augšpurského mincovního řádu z roku 1559. Zlatník vážil 24,62 g a platil 60 krejcarů; číslo 60 stálo v říšském jablku, které panovník na líci držel v ruce.
Zlatníková měna se v Čechách neujala. Půlzlatníky razily Praha, Kutná Hora a Jáchymov, za Maxmiliána II. Habsburského i České Budějovice, stavové však novou měnu odmítali, a tak ji Maxmilián II. 28. 1. 1573 zrušil a vrátil se k tolaru. Zlatník pak zůstal jen početní jednotkou o 60 krejcarech; od roku 1694 odpovídal hodnotou půltolaru.
Ražený zlatník se vrátil s konvenční měnou, kterou 21. 9. 1753 dohodlo Rakousko s Bavorskem: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 20 zlatníků po 60 krejcarech nebo 10 konvenčních tolarů, které tak měly hodnotu dvou zlatníků. Do této měny patří i svatební dvouzlatník k sňatku Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou z roku 1854.
Od roku 1857 platila rakouská měna: zlatník o necelých 5 % lehčí se poprvé dělil na 100 krejcarů a z celní libry ryzího stříbra se razilo 45 kusů ryzosti 900/1000. Vedle něj vycházely dvouzlatníky a čtvrtzlatníky se zkratkou FL. Od zavedení koruny v roce 1892 měl zlatník hodnotu dvou korun a jako platidlo dožil v Československu až do 22. 8. 1928.





