České stříbrné mince
České stříbrné mince provázejí dějiny českých zemí od denárů 10. století přes pražské groše a jáchymovské tolary až po stříbrné koruny první republiky a pamětní mince České národní banky. Stříbro bylo po většinu té doby hlavním mincovním kovem, jeho ryzost se ale s měnovými reformami a válečnými krizemi výrazně měnila.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Nejstarší české denáry, ražené od doby Boleslava I. ve druhé polovině 10. století, měly ryzost 800 až 950 tisícin. V dalších staletích se denár zmenšoval a jeho ryzost klesala, protože panovníci pravidelně stahovali staré mince a vyměňovali je za horší. Ve 12. století vznikaly dokonce měděné plíšky s tenkou vrstvou stříbra, které byly přesto úřední ražbou, ne dobovým padělkem.
Návrat k jakostní minci přinesl pražský groš, ražený od roku 1300 s ryzostí kolem 930/1000. Od roku 1520 razili Šlikové v Jáchymově tolary o hmotnosti kolem 29 gramů, podle nichž dostala jméno celá skupina velkých stříbrných mincí. Krizí byla takzvaná dlouhá mince let 1621–1623, kdy ryzost hrubších mincí klesla asi na 125/1000 a stát musel roku 1623 minci devalvovat.
Od poloviny 18. století platila konvenční měna: tolar vážil 28,06 gramu při ryzosti 833/1000, drobné krejcary měly stříbra podstatně méně. Roku 1852 se ryzost stříbrných mincí zvýšila na 900/1000 a stejnou měly i zlatníky rakouské měny od roku 1857. Stříbrná koruna, zavedená roku 1892, vážila 5 gramů při ryzosti 835/1000. Pražská mincovna, poslední na českém území, byla zrušena roku 1857.
Československo razilo ze stříbra pětikoruny let 1928–1932 o ryzosti 500/1000 a desetikoruny a dvacetikoruny o ryzosti 700/1000; Slovenský štát vydal stříbrné 10 a 20 korun s polovičním obsahem stříbra. Po měnové reformě 1953 zůstalo stříbro jen u pamětních mincí. Česká národní banka razí stříbrné pamětní mince v ryzosti 925/1000, dříve 900/1000. Stříbro na vzduchu tmavne a vytváří patinu, kterou staré mince obvykle nesou.





