České stříbrné poltury
České stříbrné poltury jsou drobné uherské mince ražené na území dnešního Slovenska, především v Kremnici. Poltura platila půl groše, tedy jeden a půl krejcaru. Ze stříbra ji v Uhrách razili Habsburkové od Leopolda I. po Marii Terezii, než ji začátkem 60. let 18. století nahradila levnější měď.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Jméno poltura převzaly Uhry od polského půltoráku, mince v hodnotě jednoho a půl groše. Stříbrnou polturu zavedl v Uhrách Leopold I. Habsburský; platila půl uherského groše (garas), tedy jeden a půl krejcaru. Na líci nesla korunovaný uherský znak, na rubu Pannu Marii s Ježíškem jako patronku Uher, letopočet a značku mincovny.
Hlavní mincovnou poltur na Slovensku byla Kremnice. Kremnické poltury Leopolda I. z konce 17. století se objevují i v nálezech pokladů na území Čech, drobná uherská mince tedy obíhala i za hranicemi Uher. Za povstání Františka II. Rákócziho se kvůli nedostatku stříbra razily poltury a jejich násobky z mědi.
Za Marie Terezie se stříbrné poltury razily v Kremnici se značkou K-B; v 50. letech 18. století je pro Uhry razila i tyrolská mincovna Hall se značkou H-A. Patentem z 27. března 1761 nařídila panovnice razit poltury měděné a stříbrné poltury se spolu s dalšími drobnými stříbrnými mincemi měly do roku 1765 stáhnout z oběhu. Josef II. už poltury nerazil.





