České tolary
České tolary se razily od roku 1520, kdy hrabata Šlikové zahájila v Jáchymově ražbu velké stříbrné mince, která dala jméno tolaru i dolaru. Pokračovaly v Praze, Kutné Hoře a dalších mincovnách až do roku 1836; na Slovensku je razila Kremnice. Patří sem tolary i jejich díly a násobky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie přelomu 17. a 18. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která...
Podle sněmovního usnesení z 9. ledna 1520 začala hrabata Šlikové razit v Jáchymově ze stříbra místních dolů velkou minci s českým lvem na jedné a svatým Jáchymem na druhé straně. Podle údolí se jí říkalo jáchymovský tolar; zkrácený název tolar se rozšířil po Evropě a přes dolnoněmecké daler dal jméno i dolaru. Do roku 1528, kdy mincovnu převzal Ferdinand I., jich vyrazila odhadem asi tři miliony, určených hlavně pro lipské trhy.
Pražská mincovna razila tolary od roku 1539, Kutná Hora se jim dlouho bránila a k ražbě byla přinucena až roku 1543. Po krátké zlatníkové měně se Čechy roku 1573 za Maxmiliána II. k tolaru vrátily a tolar se tehdy rovnal 30 bílým grošům. Za stavovského povstání 1619–1620 vznikaly tolary bez portrétu, jen se zemskými znaky, a Fridrich Falcký vydal tolar i jeho poloviny a čtvrtiny.
Po kaládě roku 1623 se plnohodnotný tolar odvozoval od vídeňské hřivny a vedle Prahy, Kutné Hory a Jáchymova ho razily i moravské a slezské mincovny. Z jáchymovského stříbra vznikly v pražské mincovně výtěžkové tolary 1717 a 1718 se štítkem lva a svatého Jáchyma. Obnovená pražská mincovna se značkou C se po roce 1795 soustředila na křížové tolary pro platby armádě; posledním českým tolarem je pražská ražba z roku 1836.
Na Slovensku razila tolary Kremnice, za Leopolda I. i široké tolary. Od roku 1741 nesly kremnické tolary na rubu Madonu s Ježíškem a značku K-B, od roku 1767 uherský znak držený dvěma anděly a sedící Madonu – vláda tím chtěla omezit jejich vývoz do Turecka.





