České zlatníky
České zlatníky připomínají měnovou jednotku, zvanou též zlatý či florin, kterou do českých zemí přinesla zlatníková měna Ferdinanda I. roku 1561 a která tu platila až do zavedení koruny roku 1892. Většinu kategorie tvoří stříbrné zlatníky rakouské měny z let 1857–1892, ražené ve Vídni a v Kremnici.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1888 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Název zlatník je český ekvivalent německého guldenu, zvaného též zlatý či florin. Ve stříbře ho do Čech přinesla měna Ferdinanda I., platná od roku 1561 podle augšpurského mincovního řádu z roku 1559: zlatník měl 60 krejcarů a razil se i půlzlatník. Obchod zvyklý na groše a kopy ji ale nepřijal a roku 1573 se Čechy vrátily k tolaru.
Jako početní jednotka se zlatník udržel. V konvenční měně od poloviny 18. století se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo 20 zlatých, zlatník měl 60 krejcarů a odpovídal polovině konvenčního tolaru.
Vídeňská mincovní smlouva z roku 1857 zavedla rakouskou měnu s novým zlatníkem o 100 krejcarech; vážil 12,35 g stříbra ryzosti 900/1000 a vedle něj se razily čtvrtzlatníky, dvouzlatníky a zlaté čtyř- a osmizlatníky. Pražská mincovna tehdy už byla zrušena, zlatníky proto vznikaly ve Vídni a v Kremnici, která od roku 1868 razila uherské zlatníky (forinty) s maďarským opisem a značkou K. B. S českými zeměmi souvisí dvouzlatník 1887 k obnovení dolování stříbra v Kutné Hoře.
Korunová měna z roku 1892 přepočetla zlatník na dvě koruny. Stříbrné zlatníky obíhaly ještě do roku 1900, zlaté čtyř- a osmizlatníky zůstaly zákonným platidlem i v korunové měně.





