Českobudějovické groše

Českobudějovické groše jsou bílé groše, které mincovna v Českých Budějovicích razila v letech 1573–1577 pro Maxmiliána II. Habsburského a v letech 1584–1595 pro Rudolfa II. Habsburského, ze stříbra z dolů v nedalekém Rudolfově. Patří k nim i malé groše Rudolfa II. z let 1578–1600.

Maxmilián II. Habsburský – bílý groš bez letopočtu, České Budějovice, mincmistr Tobiáš GebhartBílý groš zavedl Maxmilián II. Habsburský roku 1573, kdy se po zlatníkové měně z mincovního řádu roku 1561 vrátil k tolarové soustavě. Razily ho čtyři české mincovny – Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice. Vážil asi 2 gramy a dělil se na dva malé groše nebo sedm bílých peněz. Na líci nesl českého lva s císařovým jménem, na rubu říšskou orlici s dalšími tituly.

Českobudějovická mincovna začala pracovat v srpnu 1569 a zpracovávala jen stříbro z okolních dolů. Bílé groše pro Maxmiliána II. z ní vycházely v letech 1573–1577. Její nejstarší typ je jako jediný mezi Maxmiliánovými bílými groši bez letopočtu. Mincovnu tehdy vedl mincmistr Tobiáš Gebhart a jeho ražby poznáme podle značky lví hlavy.

Za Rudolfa II. Habsburského pokračovaly českobudějovické bílé groše v letech 1584–1595, opět nejdřív typem bez letopočtu. Mincmistrem byl Kryštof Mattinghofer, který také označoval mince lví hlavou, jen v jiném provedení. Vedle bílých grošů se tu v letech 1578–1600 razil i malý groš, polovina bílého groše. Mince z let 1578–1584, kdy mincovnu spravoval Kryštof Schönfeld, nesou místo lví hlavy šesticípou hvězdu.

Těžba v Rudolfově od 90. let 16. století nezadržitelně klesala a s ní upadala i práce mincovny. Poslední bílé groše odtud nesou letopočet 1595, malé groše 1600. Mincovnu zavřeli krátce po abdikaci Rudolfa II. v listopadu 1611.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet