Českobudějovické tolary
Českobudějovické tolary razila mincovna v Českých Budějovicích od roku 1572 do roku 1611 ze stříbra z okolních dolů u Rudolfova. Vznikaly za Maxmiliána II. Habsburského a Rudolfa II. Habsburského; mince mincmistrů nesou lví hlavu, mince správce Kryštofa Schönfelda šesticípou hvězdu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Mincovna v Českých Budějovicích začala pracovat v srpnu 1569. Podnětem byl mor, který roku 1568 vypukl v Praze – pražskou mincovnu se rozhodli dočasně přesunout do Budějovic, odkud se do Prahy beztak vozilo velké množství stříbra. Pražská mincovna se brzy vzpamatovala, budějovická však zůstala a zpracovávala výhradně stříbro z dolů v okolí, zejména u Rudolfova.
Zpočátku se mincovna řídila mincovním řádem z roku 1561 a razila zlatníky a krejcarové nominály. Tolar se tu objevil s letopočtem 1572 a po obnovení tolarové měny roku 1573 se stal hlavní mincí. Za Maxmiliána II. Habsburského (1527–1576) vznikaly tolary až do roku 1577, spolu s půltolary, čtvrttolary a bílými groši. Zlaté mince mincovna nerazila.
Za Rudolfa II. Habsburského (1552–1612) se v Budějovicích razily tolary bez letopočtu i s ročníky 1578–1597, 1599–1600 a 1602–1611, k nim dvoutolary, půltolary a čtvrttolary. Mincmistři Tobiáš Gebhart (1569–1578) a Kryštof Mattinghofer (1584–1611) značili mince lví hlavou, správce mincovny Kryštof Schönfeld (1578–1584) šesticípou hvězdou, jednou i iniciálami C S. Z jeho doby pochází jediný známý dvoutolar z roku 1582.
Od 90. let 16. století těžba stříbra u Rudolfova klesala a s ní slábla i práce mincovny. Uzavřena byla 23. listopadu 1611, krátce poté, co se Rudolf II. vzdal českého trůnu.
