Československé bankovky
Československé bankovky pokrývají papírová platidla československé koruny od kolkovaných bankovek a státovek z roku 1919 přes bankovky Národní banky Československé, londýnskou emisi a měnové reformy 1945 a 1953 až po bankovky Státní banky československé, které roku 1993 vystřídala česká a slovenská koruna.
Řazení produktů
Výpis produktů
Dobový padělek československé bankovky 1000 Kčs z roku 1985, série C31. Líc nese portrét Bedřicha Smetany a označení Státní banky československé, rub zobrazuje Vyšehrad. Jde o...
Desetikoruna 1986 ze série P patří k nejpůsobivějším pozdním emisím československé měny, která propojuje výraznou grafiku s kulturním významem osobnosti Pavla Országha...
Padesátikoruna z roku 1929 patří k nejatraktivnějším ukázkám bankovek první republiky. Kvalitní tiskové provedení podtrhuje její význam pro sběratele i badatele v oblasti...
Desetikoruna 1986 ze série P patří k nejpůsobivějším pozdním emisím československé měny, která propojuje výraznou grafiku s kulturním významem osobnosti Pavla Országha...
Československá bankovka 20 korun ND (1945) s portrétem Karla Havlíčka Borovského,
Ucelená sada československých platidel vzoru 1953 v nominálech 1,3, 5, 10, 25, 50 a 100 korun připomíná zásadní poválečnou měnovou reformu. Soubor spojuje státovky i bankovky s...
Ukázková bankovka 1000 korun slovenských představuje výrazný doklad měnových změn ve střední Evropě během druhé světové války. Původní slovenská bankovka byla v roce 1945...
Stokorunová bankovka z roku 1931 patří mezi ikonické emise první republiky a představuje vrchol československého bankovního umění meziválečného období. Návrh Maxe Švabinského...
Padesátikoruna z roku 1929 patří k nejatraktivnějším ukázkám bankovek první republiky. Zkušební perforace SPECIMEN a kvalitní tiskové provedení podtrhují její význam pro...
Vzácná specimen bankovka 1000 korun 1934 z první republiky. Perfektní reprezentant vrcholného československého bankovnictví.
Státovka 50 korun z období bezprostředně po druhé světové válce patří mezi významné doklady obnovy československého měnového systému. Bankovka s portrétem generála Milana...
Reprezentativní tisícikoruna z roku 1932 z období první republiky zaujme nejen svou vysokou nominální hodnotou, ale i propracovaným výtvarným zpracováním a historickým významem...
Československá koruna vznikla měnovou odlukou v březnu 1919. Bankovky Rakousko-uherské banky, které byly 1. března na území republiky, dostaly ve dnech 3.–9. března nalepený kolek a staly se prozatímními státovkami. Padělané kolky a pašované neokolkované bankovky ale vynutily rychlý tisk vlastních platidel. První z nich, státovka na 100 korun podle návrhu Alfonse Muchy, vyšla 7. července 1919; Mucha navrhl i 20 a 500 korun a rub desetikoruny.
Státovky vydával Bankovní úřad ministerstva financí, proto nesou podpis ministra financí. Druhou emisi z let 1920–1923 tiskla zčásti American Bank Note Company v New Yorku. Dne 1. dubna 1926 vznikla Národní banka Československá a od té doby vycházely bankovky; k nejznámějším patří 50 Kč vzoru 1929 od Muchy a 100 Kč vzoru 1931 a 1000 Kč vzoru 1934 od Maxe Švabinského.
Za války platila v protektorátu a na Slovensku vlastní platidla. Reforma k 1. listopadu 1945 stáhla téměř všechny dosavadní peníze a do oběhu přišla mimo jiné londýnská emise bez roku, tištěná ve Velké Británii na objednávku exilové vlády. Měnová reforma k 1. červnu 1953 zavedla platidla vyrobená v Sovětském svazu: státovky 1, 3 a 5 Kčs a bankovky Státní banky československé od 10 Kčs.
V letech 1958–1964 vyšly nové bankovky z pražské Státní tiskárny cenin; stokoruna vzoru 1961 zůstala v oběhu asi třicet let, nejdéle v československé historii. Od roku 1985 vycházela řada podle návrhů Albína Brunovského, která zůstala nedokončená. Mnohé emise let 1919–1945 existují i jako vzorky s perforací SPECIMEN nebo NEPLATNÉ. Po rozdělení státu v roce 1993 byly vyšší hodnoty okolkovány a nahrazeny českými a slovenskými bankovkami.
