Československé dukáty
Československé dukáty jsou zlaté obchodní mince se svatým Václavem, které Československo razilo v Kremnici od roku 1923 do konce třicátých let a znovu roku 1951. Neměly nominální hodnotu, jejich cena se odvíjela od zlata. Vedle jednoduchého dukátu vznikaly dvou-, pěti- a desetidukáty.
Ražbu zlatých dukátů prosadil ministr financí Alois Rašín s tím, že zlato je hlavní zárukou stability měny. Zákon č. 62/1923 Sb. byl schválen 23. března 1923, už po Rašínově smrti. Dukát nebyl zákonným platidlem, ale obchodní mincí bez nominální hodnoty, s ryzostí 986/1000, hmotností 3,490896 gramu a průměrem 19,75 milimetru.
Z vypsané soutěže s více než osmdesáti návrhy vyšel vítězně návrh s heslem „Cimbuří“ od malíře Jaroslava Bendy a sochaře Otakara Španiela. Na líci stojí svatý Václav s korouhví a štítem, v opisu NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM, na rubu malý státní znak. Prvních tisíc kusů z roku 1923 neslo pořadové číslo a připomínku pětiletí republiky.
Dvoudukáty se razily roku 1923 a pak v letech 1929–1938. Roku 1929 přibyly k výročí smrti svatého Václava pětidukáty a desetidukáty s jezdeckou postavou světce. Všechny vznikaly v Kremnici. Roku 1951 se v malém nákladu razily znovu, tentokrát pro prodej cizincům za valuty.





