Československé hliníkové mince

Hliník se v československém oběživu uplatnil zejména jako materiál drobných mincí. Tuto kategorii tvoří korunové ražby z let 1950, 1951 a 1952, tedy z poválečné měnové soustavy před reformou roku 1953. Nejde o prvorepublikové mědiniklové koruny ani o pozdější korunu z hliníkového bronzu, přestože všechny tyto typy používají stejné označení nominálu. Korunový typ s postavou ženy byl poprvé zaveden roku 1922. Poválečná změna kovu proto spojila starší republikánský výtvarný námět s novou, výrazně lehčí ražbou.

Ražbu hliníkových korun upravila vyhláška č. 22/1950 Sb. ze dne 27. února 1950. Stanovila slitinu 98 dílů hliníku a 2 dílů hořčíku, průměr 21 mm a ražbu 750 kusů z kilogramu mincovního kovu. Z toho vychází jmenovitá hmotnost přibližně 1,33 g na minci. Výraz hliníková tedy neznamená čistý hliník bez dalších příměsí. Vydávání nového typu bylo zahájeno 17. března 1950.

Na jedné straně je československý státní znak, název republiky a letopočet. Druhá strana nese klečící ženu se snopem klasů a srpem, lipovou ratolest a číslici 1. Motiv navazuje na návrh Otakara Španiela; autorovo jméno je uvedeno pod postavou. Rýhovaná hrana a plochá obruba patří k předepsaným znakům ražby. Ročníkové rozdíly lze proto sledovat v rámci jednoho základního typu, nikoli jako tři různé měnové nominály.

Měnová reforma zavedená 1. června 1953 oddělila starou korunovou soustavu od nových peněz. Hliníkové koruny z počátku padesátých let dnes zachycují její krátké závěrečné období. Při určování je podstatný letopočet, materiál, průměr a dochování reliéfu; samotná světlá barva kovu nestačí. Jejich numismatický význam spočívá v dokladu běžného peněžního oběhu a proměny mincovních materiálů poválečného Československa.