Československé korunové bankovky
Československé korunové bankovky provázely společný stát od měnové reformy z 10. dubna 1919 až po rozdělení měny v únoru 1993. Zachycují proměny republiky – od výtvarné školy první republiky přes válečné rozdělení měny až po tvrdé poválečné reformy a zánik po rozdělení státu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Velmi vzácná pětitisícikoruna z roku 1920 s přetiskem z 25. října 1943 patří mezi nejzajímavější bankovky československého období. Exemplář s perforací „SPECIMEN“ pochází ze...
Výjimečně vzácná bankovka 5000 korun z roku 1920 představuje nejvyšší nominál první emise Československé republiky. Tento exemplář, označený perforací „SPECIMEN“, pochází ze...
Specimen bankovka 500 korun 1929 z období první republiky. Elegantní návrh od Maxe Švabinského, v mimořádné zachovalosti a s vysokou sběratelskou i investiční hodnotou.
Reprezentativní tisícikoruna z roku 1932 z období první republiky zaujme nejen svou vysokou nominální hodnotou, ale i propracovaným výtvarným zpracováním a historickým významem...
Vysoká nominální hodnota 5000 korun z roku 1944 z období Protektorátu Čechy a Morava představuje nejen mimořádný sběratelský kus, ale i důležitý doklad válečné měnové...
Stokorunová poukázka z roku 1944 patří k významným válečným emisím, které dokumentují měnovou regulaci v závěru okupace. Varianta Táto.
Vzácný československý specimen bankovky 2000 korun z roku 1945, série 23 Jn, v mimořádně vysoké zachovalosti PMG 58 EPQ, představuje výjimečný kus poválečné historie a...
Reprezentativní československá bankovka z roku 1946 s portrétem Jana Kollára a pohledem na Štrbské pleso spojuje národní obrození s přírodní krásou Slovenska.
Československá bankovka 25 Kčs z roku 1961 s vyobrazením husitského bojovníka a radnice v Táboře.
Československá bankovka 25 Kčs z roku 1961 s vyobrazením husitského bojovníka a radnice v Táboře.
Československá bankovka 25 Kčs z roku 1958 s portrétem Jana Žižky, vzácně dochovaná. Atraktivní sběratelský kus s motivem města Tábor na reversu.
Československá bankovka 25 Kčs z roku 1958 s portrétem Jana Žižky, vzácně dochovaná. Atraktivní sběratelský kus s motivem města Tábor na reversu.
Samostatná československá měna vznikla krátce po rozpadu Rakouska-Uherska. Na jaře 1919 nechal ministr financí Alois Rašín (1867–1923) uzavřít hranice a okolkovat rakousko-uherské papírové peníze; oddělením domácího oběživa od inflačního rakouského zabránil znehodnocení úspor. Reforma z 10. dubna 1919 pak definovala novou korunu jako samostatné platidlo republiky.
Rašínova politika byla tvrdá a nepopulární, protože držela měnu záměrně silnou a doléhala na vývozce i zaměstnance. Zpětně jí ale bývá připisováno, že mladý stát ušetřila hyperinflace, která ve stejné době rozvrátila hospodářství Rakouska, Maďarska i Německa.
Meziválečné bankovky patří k vrcholům české užité grafiky. Na prvních návrzích se podílel Alfons Mucha, jehož secesní pojetí dalo mladému státu okamžitě rozpoznatelnou tvář. Na pozdějších hodnotách pracoval Max Švabinský, který spojil portrétní kresbu s náročnou rytinou a jehož práce dodnes patří k tomu nejlepšímu, co v oboru vzniklo.
Válka měnu rozťala na tři části – protektorátní, slovenskou a měnu odstoupeného pohraničí. Po osvobození byla koruna 1. listopadu 1945 obnovena, jenže hospodářství vyčerpané válkou se s ní potýkalo. Nejtvrdší zásah přišel 1. června 1953, kdy komunistická vláda provedla měnovou reformu v poměru pět ku jedné a padesát ku jedné podle původu peněz a připravila obyvatelstvo o značnou část úspor.
Koruna přežila celé období socialismu i listopad 1989 a zanikla teprve 7. února 1993, kdy se po rozdělení státu oddělila česká a slovenská měna. Za sedmdesát čtyři let své existence tak prošla vznikem republiky, okupací, znárodněním i návratem k tržnímu hospodářství.
