Československé korunové bankovky
Československé korunové bankovky provázely společný stát od měnové reformy z 10. dubna 1919 až po rozdělení měny v únoru 1993. Zachycují proměny republiky – od výtvarné školy první republiky přes válečné rozdělení měny až po tvrdé poválečné reformy a zánik po rozdělení státu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Poválečná pětikoruna z roku 1944 připravená pro obnovené Československo na konci druhé světové války. Ukázkový výtisk SPECIMEN představuje zachovalý exemplář a významný...
Poválečná pětikoruna z roku 1944 připravená pro obnovené Československo na konci druhé světové války. Ukázkový výtisk SPECIMEN představuje zachovalý exemplář a významný...
Poválečná pětikoruna z roku 1944 připravená pro obnovené Československo na konci druhé světové války.
Vzorový tisk československé koruny z roku 1944 představuje mimořádný doklad měnové kontinuity i v časech války a exilu.
Vzorový tisk československé koruny z roku 1944 představuje mimořádný doklad měnové kontinuity i v časech války a exilu.
Bankovka 50 Kčs z roku 1987 s portrétem Ľudovíta Štúra a pohledem na Bratislavu zachycuje slovenský národní odkaz v jedné z esteticky nejpovedenějších emisí pozdního socialismu.
Československá bankovka 25 Kčs z roku 1961 s vyobrazením husitského bojovníka a radnice v Táboře.
Vzorový tisk československé koruny z roku 1944 představuje mimořádný doklad měnové kontinuity i v časech války a exilu.
Poválečná pětikoruna bez uvedení letopočtu (ND) z roku 1945 představuje důležitý článek měnové obnovy Československa po druhé světové válce. Certifikace PMG 58 EPQ potvrzuje...
Československá bankovka 1000 Kčs z roku 1985 s portrétem Bedřicha Smetany v nádherném stavu PMG 66 EPQ, vysoce ceněná sběratelská položka s motivem Vyšehradu na reversu.
Stokoruna 1989 patří k nejvyhledávanějším variantám závěrečné emise před rokem 1990 a představuje atraktivní doklad končící éry československé měny.
Bankovka 50 Kčs z roku 1987 s portrétem Ľudovíta Štúra a pohledem na Bratislavu zachycuje slovenský národní odkaz v jedné z esteticky nejpovedenějších emisí pozdního socialismu.
Samostatná československá měna vznikla krátce po rozpadu Rakouska-Uherska. Na jaře 1919 nechal ministr financí Alois Rašín (1867–1923) uzavřít hranice a okolkovat rakousko-uherské papírové peníze; oddělením domácího oběživa od inflačního rakouského zabránil znehodnocení úspor. Reforma z 10. dubna 1919 pak definovala novou korunu jako samostatné platidlo republiky.
Rašínova politika byla tvrdá a nepopulární, protože držela měnu záměrně silnou a doléhala na vývozce i zaměstnance. Zpětně jí ale bývá připisováno, že mladý stát ušetřila hyperinflace, která ve stejné době rozvrátila hospodářství Rakouska, Maďarska i Německa.
Meziválečné bankovky patří k vrcholům české užité grafiky. Na prvních návrzích se podílel Alfons Mucha, jehož secesní pojetí dalo mladému státu okamžitě rozpoznatelnou tvář. Na pozdějších hodnotách pracoval Max Švabinský, který spojil portrétní kresbu s náročnou rytinou a jehož práce dodnes patří k tomu nejlepšímu, co v oboru vzniklo.
Válka měnu rozťala na tři části – protektorátní, slovenskou a měnu odstoupeného pohraničí. Po osvobození byla koruna 1. listopadu 1945 obnovena, jenže hospodářství vyčerpané válkou se s ní potýkalo. Nejtvrdší zásah přišel 1. června 1953, kdy komunistická vláda provedla měnovou reformu v poměru pět ku jedné a padesát ku jedné podle původu peněz a připravila obyvatelstvo o značnou část úspor.
Koruna přežila celé období socialismu i listopad 1989 a zanikla teprve 7. února 1993, kdy se po rozdělení státu oddělila česká a slovenská měna. Za sedmdesát čtyři let své existence tak prošla vznikem republiky, okupací, znárodněním i návratem k tržnímu hospodářství.
