Československé řády a vyznamenání
Československé řády a vyznamenání zahrnují státní dekorace od roku 1918 do zániku federace – válečné kříže obou odbojů, Řád Bílého lva zřízený roku 1922 pro cizince, řády socialistického období i soustavu z roku 1990 – a k nim pamětní medaile a odznaky legionářů a dobrovolců z let 1918–1919.
Nová republika zrušila v prosinci 1918 šlechtictví i udílení řádů a titulů, válečné zásluhy však oceňovat chtěla. Už 7. listopadu 1918 zřídila prozatímní vláda v Paříži Československý válečný kříž 1914–1918 podle návrhu sochaře Antoina Bourdella. Udílel se vojákům revolučních vojsk a v roce 1919 i za boje na Slovensku.
Řád pro cizí státní příslušníky umožnil až zákon z roku 1920. Řád Bílého lva byl ustanoven nařízením vlády 7. prosince 1922 a do roku 1990 nesl oficiální název Československý řád Bílého lva. Exilová vláda v Londýně zřídila 20. prosince 1940 Československý válečný kříž 1939 za boj o osvobození republiky.
Početnou skupinu tvoří pamětní dekorace k prvnímu odboji. Pamětní odznak československého dobrovolce z let 1918–1919, zvaný také kříž „v těžkých dobách“, udělovalo ministerstvo národní obrany až od roku 1938 účastníkům bojů o hranice státu mezi 28. říjnem 1918 a 31. červencem 1919. Téhož roku vznikla v Brně spolková bronzová Pamětní medaile manifestačního sjezdu dobrovolců let 1918–1919 od medailéra O. Šebora.
V socialistickém období přibyly řády jako Řád Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti nebo Řád práce. Roku 1990 vznikla federální soustava s Řádem Bílého lva, Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, Řádem Milana Rastislava Štefánika a medailemi Za hrdinství a Za zásluhy.
