Československé zlaté mince

Československé zlaté mince nebyly oběžné koruny, ale obchodní dukáty bez nominální hodnoty. Svatováclavské dukáty o ryzosti 986/1000 a jejich násobky se v Kremnici razily od roku 1923 do roku 1939 a znovu v roce 1951; řadu uzavřely dukáty k 600. výročí úmrtí Karla IV. z let 1978–1982.

Československo, svatováclavský dukát 1929Základem československé zlaté ražby je svatováclavský dukát, zavedený zákonem č. 62/1923 Sb. z 23. března 1923 z podnětu ministra financí Aloise Rašína. Šlo o obchodní minci, která nebyla zákonným platidlem a neměla určenou nominální hodnotu. Z veřejné soutěže s více než 80 návrhy vzešel vítězný návrh Jaroslava Bendy a Otakara Španiela: na líci kníže Václav s korouhví a štítem s orlicí, na rubu státní znak. Dukát měl hmotnost 3,49 g, průměr 19,75 mm a ryzost 986/1000.

Prvních tisíc kusů z roku 1923 neslo pořadové číslo a připomínku pětiletí republiky. Vedle jednoduchého dukátu se razil dvoudukát a od roku 1929, k tisícímu výročí smrti svatého Václava, také pětidukát a desetidukát s knížetem na koni. Ražba v kremnické mincovně pokračovala do roku 1939.

V roce 1951 se dukáty a jejich násobky razily znovu, v nezměněné podobě. Doma se neprodávaly; po jednom kusu každé hodnoty dostala tři národní muzea a zbytek se nabízel jen zahraničním zájemcům. Pozdější soukromé ražby se starými motivy, například z let 1968 a 1973, jsou medaile, ne československé mince.

Poslední zlatou řadou státu byly dukáty vzoru 1978 k 600. výročí úmrtí Karla IV. v hodnotách dukát, dvoudukát, pětidukát a desetidukát, ražené ve Státní mincovně Kremnica v letech 1978–1982. Část neprodejných zásob byla v srpnu 1997 fyzicky zničena.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet