Denáry Břetislava I.
Denáry Břetislava I. se razily nejprve na Moravě, kde Břetislav vládl jako údělník, a od roku 1035 v Čechách. Kolem roku 1050 provedl mincovní reformu: místo denárů velkého střížku zavedl lehčí denáry malého střížku, které se razily až do nástupu brakteátů na počátku 13. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Ovládací prvky výpisu
Denáry Břetislava I. pocházejí z doby přemyslovského knížete, který zemřel roku 1055. Syn knížete Oldřicha nejprve spravoval jako údělník Moravu a razil tam denáry se svým jménem; po nástupu na pražský stolec roku 1035 pokračoval v ražbě v Čechách. Katalogy proto rozlišují jeho moravské a české ražby.
Starší Břetislavovy denáry patří ještě k velkému střížku – měří asi 18–19 mm a váží kolem 1 g při vysoké ryzosti stříbra. Podobně jako denáry Oldřicha a Boleslava II. se dostávaly obchodem za hranice a nacházejí se hlavně v polských nálezech.
Kolem roku 1050 Břetislav měnu změnil. Podle novějšího výkladu vyšla reforma ze severské hřivny o hmotnosti asi 210 g a nové denáry malého střížku měly kolem 16 mm a v průměru asi 0,9 g. Tento menší denár se v Čechách udržel přes půldruhého století, než ho po roce 1210 nahradily brakteáty.
Od Břetislavovy doby se v nálezech objevují i nastřižené denáry, jejichž účel neznáme. U jeho mincí, stejně jako u ražeb Oldřicha a Boleslava II., bývají opisy zkomolené nebo zrcadlové; nejde o padělky, ale o ražby rytců, kteří neznali písmo a kopírovali vzorové kusy.





