Denáry českého království
Denáry českého království jsou vůbec nejstarší české mince. Razily se od doby Boleslava I. ve druhé polovině 10. století, nejprve na velkém střížku, po reformě Břetislava I. kolem roku 1050 na malém, a v Čechách i na Moravě obíhaly, než je vystřídaly brakteáty a roku 1300 pražský groš.
Řazení produktů
Výpis produktů
Český denár Soběslava I. z období 1125–1140 je ukázkou středověké panovnické ražby s výraznými figurálními výjevy. Obě strany zachycují stylizované postavy a dochované části...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Ovládací prvky výpisu
Ražbu denárů zahájil v Praze Boleslav I., podle novějšího bádání nejspíše v 60. letech 10. století; vzorem mu byly bavorské denáry. Nejstarší kusy velkého střížku měřily 18–20 mm, vážily přes gram a měly ryzost 800–950/1000. Denár byl tehdy jedinou skutečnou mincí, větší částky se počítaly v hřivnách stříbra.
Kolem roku 1050 přešel Břetislav I. na lehčí denáry malého střížku pod jeden gram. Panovníci pak pravidelně stahovali starou minci a vyměňovali ji za novou s horším obsahem stříbra; za Vladislava II. se podle nálezů vystřídalo přes dvacet typů. Na denárech Vratislava II. z let 1086–1092 se poprvé objevuje královská koruna na hlavě panovníka.
Vlastní a lehčí denáry razili i moravští údělníci; Svatopluk Olomoucký vystřídal za dvanáct let přes třicet typů. V první polovině 13. století nahradily denáry tenké jednostranné brakteáty a reforma Václava II. roku 1300 denárovou měnu ukončila zavedením pražského groše. Jméno denár přežilo v Uhrách, kde drobné denáry razil i Ferdinand I. Habsburský.
