Denáry Elagabala
Denáry Elagabala razila mincovna v Římě za jeho krátké vlády v letech 218–222. Císař na nich vystupuje pod jménem Antoninus jako údajný syn Caracally, a proto se snadno pletou s denáry Caracally. Denár tehdy obsahoval už jen zhruba polovinu stříbra a znovu se stal hlavní stříbrnou mincí říše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Dobová či pozdější neoficiální napodobenina římského denáru odkazující portrétem a částí opisu na císaře Septimia Severa. Nepravidelný střížek, hrubé provedení a výrazně...
Barbarská napodobenina denáru císaře Commoda je působivým dokladem toho, jak římské mincovní vzory pronikaly za hranice oficiálního mincovnictví. Dobře patrný portrét doplňuje...
Denáry Elagabala nesou jméno, které císař sám nepoužíval. Elagabalus (asi 203–222), kněz syrského boha slunce z Emesy, se stal císařem roku 218 jako čtrnáctiletý a v březnu 222 byl zavražděn. Rodina ho vydávala za syna Caracally, a proto na mincích stojí IMP ANTONINVS AVG nebo IMP ANTONINVS PIVS AVG.
Od Caracallových ražeb jeho denáry odliší hlavně mladý portrét a rubní typy. Vedle běžných personifikací jako Libertas, Victoria či Fides se objevuje posvátný kámen z Emesy na voze taženém čtyřspřežím a od roku 221 císař jako kněz s opisy SACERD DEI SOLIS ELAGAB nebo INVICTVS SACERDOS AVG.
Za Severovců obsah stříbra v denáru klesal až zhruba k polovině. Caracalla roku 215 zavedl antoninián, minci v hodnotě dvou denárů s menším obsahem stříbra. Elagabalus ho zprvu razil také, roku 219 ho však zrušil a hlavní stříbrnou mincí se znovu stal denár; antoninián obnovili až roku 238 Pupienus a Balbinus.
Kromě denárů se jménem císaře vycházely i denáry jeho babičky Julie Maesy, matky Julie Soaemias a jeho manželek, mezi nimi Julie Pauly a vestálky Aquilie Severy. Po vraždě ho stihlo zatracení památky.
