Denáry Elagabaluse
Denáry Elagabaluse jsou stříbrné římské mince ražené za krátké vlády císaře Elagabala na počátku 3. století. Představují pramen k poznání císařské reprezentace i politického a náboženského jazyka své doby, většinou však v rámci běžných římských mincovních zvyklostí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Commoda z římské mincovny představuje ražbu závěru éry adoptivních císařů. Motiv Providentie odkazuje na prozíravost, ochranu a představu dobré vlády,...
Stříbrný denár císaře Hadriána s motivem Felicitas představuje elegantní ražbu vrcholného římského císařství. Spojuje portrétní mincovnictví druhého století s poselstvím...
Stříbrný denár T. Carisia z roku 46 př. n. l. pochází z pozdního období římské republiky, kdy se mocenské poměry v Římě rychle měnily. Ražba s motivem Viktorie a referencí...
Stříbrný denarius serratus Q. Antonia Balba z roku 83 př. n. l. pochází z neklidného závěru římské republiky, poznamenaného občanskými válkami a zápasem o moc. Ražba z Říma...
Raně středověký stříbrný denár moravského údělného knížete Vladislava I. z olomoucké mincovny. Mince je cenným svědectvím snah moravských Přemyslovců o zachování regionální...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Denár císaře Vitellia připomíná dramatický rok čtyř císařů, kdy se po Neronově pádu římská říše ocitla v boji o moc. Krátká vláda pouhých několika měsíců činí jeho ražby...
Elagabalus, vlastním jménem Marcus Aurelius Antoninus, vládl jako římský císař v letech 218 až 222. Antické prameny z něj činí velmi spornou postavu, je však třeba počítat s jejich zaujatostí i s tím, že pozdější tradice jeho obraz dále vyostřila. Jeho denáry proto nejsou jen svědectvím o panovníkovi samotném, ale i o tom, jak se císařská moc veřejně prezentovala prostřednictvím mincí.
Denár byl v této době stále důležitou součástí římského peněžního oběhu a na císařských ražbách nesl portrét vládce i sdělení určené širokému publiku. U Elagabala se na mincích setkáváme jak s obvyklými personifikacemi a tradičními římskými motivy, tak s některými typy, které mohou souviset s jeho náboženskou rolí a osobní reprezentací. Není však přesné chápat celé jeho mincovnictví jako jednotný program radikální náboženské proměny.
Portréty na denárech odpovídají převážně standardnímu římskému císařskému stylu své doby. Také reverzní výjevy se většinou pohybují v rámci běžného repertoáru římské státní ikonografie, i když některé typy mohou odrážet důraz na kultovní legitimitu panovníka. Mince jsou proto cenné hlavně jako opatrně čitelný historický pramen, nikoli jako doslovný záznam všech konfliktů a skandálů spojovaných s jeho vládou.
V numismatickém rámci patří Elagabalovy denáry do období dynastie Severovců a navazují na širší vývoj římského mincovnictví raného 3. století. Jejich význam spočívá především v datovatelnosti, portrétní typologii a proměnách císařské titulatury a propagandy. Jednotlivé typy se přitom liší četností i zachováním, takže je vhodné posuzovat každou minci podle konkrétní ražby a kontextu.





