Denáry Fridricha I. Barbarossy
Denáry Fridricha I. Barbarossy jsou stříbrné mince římského krále (od 1152) a císaře (1155–1190) ze štaufského rodu. V Itálii po zničení Milána zavedl nový denár zvaný imperiale, který se stal základem milánské měny. Na sever od Alp zažily za jeho vlády vrchol tenké jednostranné denáry, brakteáty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denarius serratus Q. Antonia Balba z roku 83 př. n. l. pochází z neklidného závěru římské republiky, poznamenaného občanskými válkami a zápasem o moc. Ražba z Říma...
Stříbrný denár českého knížete Soběslava II. pochází z let 1173–1178. Typ Cach 619 spojuje scénu svatého Vojtěcha žehnajícího stojící postavě s čelním poprsím žehnajícího...
Denár českého panovníka Vladislava II. z období jeho královské vlády v letech 1158–1172 náleží ke středověkému českému mincovnictví. Typ Cach 614 zaujme složitou kompozicí s...
Stříbrný denár Vladislava I. představuje působivou ukázku českého mincovnictví 12. století. Výrazná figurální výzdoba obou stran, jemný střížek a určení podle katalogu Cach 558...
Stříbrný denár Vladislava II. typu Cach 587 pochází z jeho knížecí vlády v letech 1140–1158. Dvojice scén se žehnajícími postavami a latinské opisy spojují panovníka s...
Stříbrný denár Vladislava II. typu Cach 587 pochází z jeho knížecí vlády v letech 1140–1158. Dvojice scén se žehnajícími postavami a latinské opisy spojují panovníka s...
Český denár knížete Vladislava I., jehož vláda spadá do let 1109–1117 a 1120–1125. Typ Cach 557 spojuje vyobrazení korunované sedící postavy s jezdcem na koni, který drží...
Denár Vladislava I., českého panovníka vládnoucího v letech 1109–1117 a 1120–1125, je určen jako typ Cach 559. Obraz mince tvoří stylizované postavy, kříž a perlovcové kruhy;...
Český denár knížete Vladislava I., jehož vláda spadá do let 1109–1117 a 1120–1125. Typ Cach 557 spojuje vyobrazení korunované sedící postavy s jezdcem na koni, který drží...
Denár Vladislava I., českého panovníka vládnoucího v letech 1109–1117 a 1120–1125, je určen jako typ Cach 559. Obraz mince tvoří stylizované postavy, kříž a perlovcové kruhy;...
Denár českého knížete Vladislava I., který vládl v letech 1109–1117 a 1120–1125, představuje mincovnictví počátku 12. století. Typ Cach 556 spojuje profilovou bustu s čelenkou a...
Stříbrný denár Soběslava I. představuje středověkou českou ražbu se stylizovanými figurami, výraznými liniemi obrazových motivů a částečně dochovanými opisy. Ručně připravený...
Fridrich I. Barbarossa (asi 1122–1190) vedl opakovaná tažení do severní Itálie, aby tam prosadil císařská práva. Vzpurný Milán dobyl a roku 1162 dal zničit. V dalších letech pak v císařské mincovně u Milána nechal razit nový denár, nazývaný podle císaře imperiale (císařský).
Imperiale měl zřejmě hodnotu dvou dosavadních milánských denárů. Vážil 0,82–0,945 g a obsahoval asi 0,54 g stříbra. Na jedné straně jsou do kříže rozestavená písmena I P R T (zkratka slova imperator) s opisem FREDERICVS, na druhé zkrácený název Milána MED IOLA NIV v řádcích přes celé pole. Typ se ražbou vytvaroval do mělké misky.
Císařský denár přežil svého tvůrce. S příslušnými změnami jej razili i Fridrich II. Štaufský, Jindřich VII. Lucemburský a Ludvík IV. Bavor, roku 1254 jej podle milánského vzoru společně zavedly Cremona, Brescia, Bergamo, Pavia, Parma, Piacenza a Tortona. Jméno imperiale pak dlouho označovalo milánskou měnu.
V německé části říše razilo za Fridricha I. mnoho mincoven, často biskupských a hraběcích; císař dokonce zakazoval neoprávněnou ražbu, například v halberstadtském biskupství. V Durynsku, Hesensku a Dolním Sasku se tehdy razily brakteáty – jednostranné denáry z tenkého plechu, které za Fridricha I. a Jindřicha VI. dosáhly průměru až 50 mm při váze jen kolem 0,9 g. Císařské brakteáty pocházejí zčásti z Gelnhausenu.





