Denáry Galliena
Denáry Galliena patří k posledním denárům římské říše. Za jeho vlády v letech 253–268 byl hlavní stříbrnou mincí antoninián s paprsčitou korunou, denár s vavřínovým věncem se razil jen okrajově – katalog RIC zná jen několik desítek typů, skoro všechny z mincovny v Římě z let jeho samostatné vlády 260–268.
Gallienus vládl od roku 253 nejprve společně s otcem Valeriánem a po jeho zajetí Peršany roku 260 sám, až do své smrti roku 268. Jeho mince se razily ve velkém počtu v Římě, Mediolanu, Siscii, Lugdunu, Antiochii a Viminaciu, téměř výhradně jako antoniniány. Tato mince s paprsčitou korunou na hlavě panovníka v té době rychle ztrácela stříbro.
Denár s vavřínovým věncem, kdysi páteř římské měny, stál za Galliena na okraji. Katalog RIC eviduje u Galliena tisíce typů antoniniánů, denárů však jen několik desítek. Z let společné vlády pochází jen několik typů z Říma a Mediolana, většina vznikla v Římě po roce 260. Některé denáry se razily i pro císařovnu Saloninu.
Ruby Gallienových denárů opakují obvyklé zosobněné ctnosti a příslib blahobytu – Abundantii vysypávající roh hojnosti, Aequitas s váhami, Felicitas, Securitas opřenou o sloup a Vítězství. Vedle nich se objevuje vlčice s Romulem a Remem a opisem AETERNITAS AVG, okřídlený Pegas zasvěcený Slunci nebo hlava Marta s přilbou.
