Denáry Hadriána
Denáry Hadriána razila hlavně mincovna v Římě v letech 117–138. Hadrián byl prvním císařem, který se na mincích soustavně dával zobrazovat s plnovousem. Protože od roku 119 už nepřijal další konzulát a na mincích zůstává COS III, datují se jeho denáry hlavně podle podoby opisu na líci.
Hadrián (76–138) nastoupil roku 117 po svém příbuzném a adoptivním otci Trajánovi a vládl do roku 138. Denár za jeho vlády zůstal hlavní stříbrnou mincí říše a razila jej především mincovna v Římě. Hmotnost i ryzost navazovaly na úpravu, kterou provedl už Traján.
Hadriánovy denáry se poznají na první pohled: jako první římský císař se dal soustavně zobrazovat s plnovousem, který pak převzali i jeho nástupci. Pro dataci je důležitý opis. Raná léta nesou plnou titulaturu převzatou po Trajánovi, kolem let 125–128 se objevuje krátké HADRIANVS AVGVSTVS a po přijetí titulu otce vlasti roku 128 opis HADRIANVS AVG COS III P P.
Třetí konzulát zastával Hadrián roku 119 a další už nepřijal, proto zkratka COS III zůstává na mincích až do konce vlády a sama k přesnému datování nestačí. Na rubech převládají personifikace jako Felicitas, Pietas, Fortuna či Concordia a božstva, například Diana.
Hadriánovy cesty po říši připomíná řada denárů z posledních let vlády s personifikacemi provincií, například Egypta, Hispánie nebo Afriky. Denáry se razily také pro jeho manželku Sabinu a v letech 136–138 pro zamýšleného nástupce Lucia Aelia Caesara.





