Denáry Jindřicha II. Bavorského
Denáry Jindřicha II. Bavorského razila hlavně mincovna v Řezně za obou vlád tohoto vévody, zvaného Svárlivý, v letech 955–976 a 985–995. Na líci nesou kříž s kuličkami v úhlech, na rubu stylizovanou kapli se zkráceným jménem mincmistra. Bavorské denáry toho typu byly vzorem nejstarších českých mincí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Moravský denár Přemysla Otakara II. z období jeho vlády v letech 1253–1278 je ukázkou středověkého mincovnictví českých zemí. Silně setřelé, avšak místy patrné obrazové prvky...
Denár Břetislava II. z období let 1092–1100, určený jako typ Cach 389. Obě strany mince nesou stylizovaná poprsí doprovázená opisy; ražba tak představuje charakteristický...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Český denár Soběslava I. z období 1125–1140 je ukázkou středověké panovnické ražby s výraznými figurálními výjevy. Obě strany zachycují stylizované postavy a dochované části...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Jindřich II. Bavorský, zvaný Svárlivý, vládl Bavorsku dvakrát. Poprvé v letech 955–976; po vzpouře proti císaři Otovi II. odešel v létě 976 do vyhnanství do Čech a vévodství převzal Ota Švábský, po něm na krátko Jindřich III. Podruhé vládl od roku 985 až do své smrti v roce 995. Jeho denáry se proto dělí na ražby první a druhé vlády.
Hlavní mincovnou bylo Řezno; stejné typy razily i Nabburg a biskupský Augsburg. Denáry mají na líci kříž, v jehož úhlech jsou kuličky, a na rubu kapli, pod jejíž lomenicí stojí zkratka jména mincmistra – například ECHO nebo ELLIN. Podle počtu kuliček rozlišuje bavorská numismatika typy: po roce 967 se razil takzvaný devítibodový typ, od let 973/974 vedle něj šestibodový, a oba skončily s první vládou Jindřicha II. roku 976. Typologii řezenských ražeb sestavil Wolfgang Hahn.
Za druhé vlády byly řezenské denáry těžší: průměrná hmotnost se zvedla na zhruba 1,57 gramu, zatímco ražby Jindřicha III. vážily asi 0,95 gramu a za Jindřichova syna po roce 995 hmotnost opět klesla. Pro české země mají tyto mince zvláštní význam. Do konce 70. let 10. století v Čechách převládaly bavorské denáry a první české denáry, ražené zhruba od roku 970, věrně napodobovaly devítibodový typ; některé české denáry dokonce sdílejí rubní kolky s ražbami Jindřicha II.
