Denáry Jindřicha IV. Sálského
Denáry Jindřicha IV. Sálského se razily v královských mincovnách Říše i jako společné ražby s církevními pány, například s mohučskými arcibiskupy. Do roku 1084 nesou v opisu královský titul, po císařské korunovaci titul císařský. Váží většinou kolem jednoho gramu a měří necelé dva centimetry.
Řazení produktů
Výpis produktů
Moravský denár Přemysla Otakara II. z období jeho vlády v letech 1253–1278 je ukázkou středověkého mincovnictví českých zemí. Silně setřelé, avšak místy patrné obrazové prvky...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Český denár Soběslava I. z období 1125–1140 je ukázkou středověké panovnické ražby s výraznými figurálními výjevy. Obě strany zachycují stylizované postavy a dochované části...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Jindřich IV. (1050–1106) se stal římským králem roku 1056 po smrti svého otce Jindřicha III. a roku 1084 byl korunován císařem. Mincí jeho doby je stříbrný denár, v německém prostředí fenik. Denáry z různých mincoven se liší obrazem i hmotností, většinou váží kolem jednoho gramu.
Královské denáry s Jindřichovým jménem a korunovaným poprsím vznikaly mimo jiné v Goslaru, Duisburgu, Cáchách a Dortmundu. Goslarské kusy nesou na rubu apoštoly Šimona a Judu, patrony tamního kostela, který dal postavit Jindřichův otec. Duisburské ražby mají na rubu jméno města rozložené do čtyř kroužků kolem kříže.
V Mohuči razil Jindřich společně s arcibiskupy: na jedné straně je poprsí krále, na druhé poprsí arcibiskupa Siegfrieda, později Rutharda. Podobná společná ražba s biskupem se připisuje pravděpodobně Wormsu. Opis prozrazuje dobu vzniku – do roku 1084 zní REX, po císařské korunovaci IMPERATOR.
