Denáry Julia Caesara
Gaius Julius Caesar (100–44 př. n. l.) byl vojevůdce a státník, jehož dráha ukončila římskou republiku. Dobyl Galii, překročením Rubikonu rozpoutal občanskou válku a jako diktátor soustředil moc, jakou před ním nikdo nedržel. Senátoři mu ji vzali až vraždou o březnových idách roku 44 před naším letopočtem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Moravský denár tradičně spojovaný s dobou druhé křížové výpravy zaujme archaickým zobrazením svatého Václava a částečně dochovaným světeckým opisem. Drobná stříbrná ražba typu...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období pozdního středověkého mincovnictví v českých zemích.
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období pozdního středověkého mincovnictví v českých zemích.
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Výjimečný vzácný typ katalogu Cach 390.
Středověký uherský denár katalogizovaný jako Réthy 74 představuje drobnou minci z období 1095–1161. Exemplář v hodnocení NGC AU 58 zaujme výraznou abstraktní výzdobou a velmi...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Stříbrný republikánský denár Lucius Memmius Galeria z roku 106 př. n. l. je pěkným příkladem pozdně republikánské ražby. Zaujme klasickou římskou ikonografií Saturna a Venuše v...
Gaius Julius Caesar (100–44 př. n. l.) se narodil do starobylého, ale nepříliš mocného patricijského rodu. Cestu k vlivu si otevřel roku 60 př. n. l., kdy uzavřel neformální spojenectví s Pompeiem a Crassem – dohodu tří mužů, kterou dnes známe jako první triumvirát a která na několik let ovládla římskou politiku.
Skutečnou váhu mu daly galské války v letech 58 až 51 př. n. l. Porazil jeden galský kmen za druhým, nechal postavit most přes Rýn a dvakrát se vylodil v Británii. Vojenská sláva z něj udělala nejmocnějšího muže republiky a zároveň jejího největšího vnitřního nepřítele.
Senát na to reagoval příkazem složit velení. Caesar odmítl a v lednu roku 49 př. n. l. překročil s legií řeku Rubikon, hranici mezi Galií a Itálií. Tím vypověděl poslušnost a rozpoutal občanskou válku, která se vedla v Itálii, Hispánii i Řecku.
Do roku 45 př. n. l. porazil všechny protivníky a získal moc, jakou v Římě nikdo před ním nedržel. Jako diktátor prosadil řadu reforem – od rozdělování půdy vysloužilcům po opravu kalendáře, z níž vychází ten, kterým se řídíme dodnes. Právě kalendářní reforma je z jeho díla nejtrvalejší: julský kalendář platil v Evropě šestnáct století, než jej upravil papež Řehoř XIII.
Právě soustředění moci v jedněch rukou se mu stalo osudným. Skupina senátorů v čele s Brutem a Cassiem jej 15. března roku 44 př. n. l., o březnových idách, ubodala v senátu. Vrahové věřili, že republiku zachraňují.
Opak byl pravdou. Po Caesarově smrti následovaly další občanské války a z nich vyšel vítězně jeho adoptivní dědic Octavianus. Ten republiku definitivně nahradil císařstvím a sám vstoupil do dějin jako Augustus. Caesarovo jméno se přitom proměnilo v titul: od něj odvozují svůj název císař i car, tedy slova, kterými se panovníci označovali ještě dva tisíce let po jeho smrti.





