Denáry Julia Caesara
Gaius Julius Caesar (100–44 př. n. l.) byl vojevůdce a státník, jehož dráha ukončila římskou republiku. Dobyl Galii, překročením Rubikonu rozpoutal občanskou válku a jako diktátor soustředil moc, jakou před ním nikdo nedržel. Senátoři mu ji vzali až vraždou o březnových idách roku 44 před naším letopočtem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Moravský denár tradičně spojovaný s dobou druhé křížové výpravy zaujme archaickým zobrazením svatého Václava a částečně dochovaným světeckým opisem. Drobná stříbrná ražba typu...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období pozdního středověkého mincovnictví v českých zemích.
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období pozdního středověkého mincovnictví v českých zemích.
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Výjimečný vzácný typ katalogu Cach 390.
Středověký uherský denár katalogizovaný jako Réthy 74 představuje drobnou minci z období 1095–1161. Exemplář v hodnocení NGC AU 58 zaujme výraznou abstraktní výzdobou a velmi...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Stříbrný denár císaře Vitellia z roku 69 připomíná dramatický rok čtyř císařů. Ražba s odkazem na vítězství představuje atraktivní doklad krátké vlády panovníka, jehož mince...
Raně středověký stříbrný denár moravského údělného knížete Vladislava I. z olomoucké mincovny. Mince je cenným svědectvím snah moravských Přemyslovců o zachování regionální...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Stříbrný republikánský denár Lucius Memmius Galeria z roku 106 př. n. l. je pěkným příkladem pozdně republikánské ražby. Zaujme klasickou římskou ikonografií Saturna a Venuše v...
Gaius Julius Caesar (100–44 př. n. l.) se narodil do starobylého, ale nepříliš mocného patricijského rodu. Cestu k vlivu si otevřel roku 60 př. n. l., kdy uzavřel neformální spojenectví s Pompeiem a Crassem – dohodu tří mužů, kterou dnes známe jako první triumvirát a která na několik let ovládla římskou politiku.
Skutečnou váhu mu daly galské války v letech 58 až 51 př. n. l. Porazil jeden galský kmen za druhým, nechal postavit most přes Rýn a dvakrát se vylodil v Británii. Vojenská sláva z něj udělala nejmocnějšího muže republiky a zároveň jejího největšího vnitřního nepřítele.
Senát na to reagoval příkazem složit velení. Caesar odmítl a v lednu roku 49 př. n. l. překročil s legií řeku Rubikon, hranici mezi Galií a Itálií. Tím vypověděl poslušnost a rozpoutal občanskou válku, která se vedla v Itálii, Hispánii i Řecku.
Do roku 45 př. n. l. porazil všechny protivníky a získal moc, jakou v Římě nikdo před ním nedržel. Jako diktátor prosadil řadu reforem – od rozdělování půdy vysloužilcům po opravu kalendáře, z níž vychází ten, kterým se řídíme dodnes. Právě kalendářní reforma je z jeho díla nejtrvalejší: julský kalendář platil v Evropě šestnáct století, než jej upravil papež Řehoř XIII.
Právě soustředění moci v jedněch rukou se mu stalo osudným. Skupina senátorů v čele s Brutem a Cassiem jej 15. března roku 44 př. n. l., o březnových idách, ubodala v senátu. Vrahové věřili, že republiku zachraňují.
Opak byl pravdou. Po Caesarově smrti následovaly další občanské války a z nich vyšel vítězně jeho adoptivní dědic Octavianus. Ten republiku definitivně nahradil císařstvím a sám vstoupil do dějin jako Augustus. Caesarovo jméno se přitom proměnilo v titul: od něj odvozují svůj název císař i car, tedy slova, kterými se panovníci označovali ještě dva tisíce let po jeho smrti.
