Denáry Karla Josefa Lotrinského
Denáry Karla Josefa Lotrinského nejsou v odborné literatuře doložené. Olomoucký biskup z let 1695–1711 razil v biskupské mincovně v Kroměříži od roku 1699 tolary a dukáty s jejich díly, k tomu drobné stříbro – krejcary a šestikrejcary. Denár mezi jeho známými ražbami literatura neuvádí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Dobová či pozdější neoficiální napodobenina římského denáru odkazující portrétem a částí opisu na císaře Septimia Severa. Nepravidelný střížek, hrubé provedení a výrazně...
Barbarská napodobenina denáru císaře Commoda je působivým dokladem toho, jak římské mincovní vzory pronikaly za hranice oficiálního mincovnictví. Dobře patrný portrét doplňuje...
Karel Josef Lotrinský (1680–1715), mezi olomouckými biskupy počítaný jako Karel III., získal olomoucký stolec roku 1695 jako patnáctiletý a držel ho do roku 1711; vedle toho byl biskupem v Osnabrücku a od roku 1710 arcibiskupem a kurfiřtem trevírským. Mincovní právo olomouckých biskupů využíval v kroměřížské mincovně, která za něj, za jeho předchůdce Karla II. z Lichtenštejna-Castelkornu a za nástupce Wolfganga Hanibala ze Schrattenbachu zažila největší rozkvět.
Od roku 1699 se tam razily obvyklé tolarové a dukátové nominály s díly, ražbu řídil vardajn Mikuláš Ferdinand Indegrentz. V soupisech mincovních nálezů se z Kroměříže objevují krejcary z roku 1697 a šestikrejcary z let 1708 a 1709. Denár, drobná mince nejnižší hodnoty, se mezi doloženými ražbami Karla Josefa Lotrinského neuvádí.
