Denáry Litolda Znojemského
Denáry Litolda Znojemského jsou stříbrné mince přemyslovského údělného knížete, který spravoval Znojemsko v letech 1092–1099 a 1101–1112. Jde o drobné denáry malého střížku s obrazy knížete, kaple či brány a s často zkomolenými opisy. Katalog Cach rozlišuje několik jeho ražebních typů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Dobová či pozdější neoficiální napodobenina římského denáru odkazující portrétem a částí opisu na císaře Septimia Severa. Nepravidelný střížek, hrubé provedení a výrazně...
Barbarská napodobenina denáru císaře Commoda je působivým dokladem toho, jak římské mincovní vzory pronikaly za hranice oficiálního mincovnictví. Dobře patrný portrét doplňuje...
Litold Znojemský vládl znojemskému údělu dvakrát: v letech 1092–1099 a znovu od roku 1101 až do své smrti v březnu 1112. Moravská údělná knížata razila vlastní denáry – jejich mincovní právo starší bádání zpochybňovalo, nálezy z Ivančic a Rakvic je ale prokázaly. Mince se razily v sídlech údělů, tedy i ve Znojmě.
Litoldovy denáry patří k ražbám malého střížku, které po reformě Břetislava I. kolem roku 1050 nahradily větší a těžší denáry. Moravské denáry byly podle rozboru Eduarda Fialy vždy lehčí a horší než současné české. Katalog Cach uvádí pod Litoldovým jménem několik typů – se stojící postavou s mečem, s trůnícím panovníkem nebo s hlavou nad branou.
Typ Cach 412 nese na jedné straně kapli s rukou držící kříž, na druhé hlavu nad branou a ruku s kopím. Opisy Litoldových denárů bývají zkomolené – jméno knížete se na nich objevuje třeba v podobě VLTOTDVS. Podobně neumělé opisy jsou běžné i u jiných moravských denárů; podle Fialy je ryli rytci neznalí písma a samy o sobě nejsou znakem padělku.
