Denáry Lutolda Znojemského
Litold Znojemský (zemřel 1112) byl přemyslovský kníže z moravské větve rodu, který spravoval znojemský úděl v letech 1092–1099 a znovu od roku 1101 až do své smrti. Spolu s bratrem Oldřichem založil kolem roku 1101 benediktinský klášter v Třebíči a opakovaně se dostával do sporu s pražskými knížaty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tourský denár Ludvíka IX., jediného francouzského krále prohlášeného za svatého. Reverz se stylizovaným hradem, takzvaným châtel tournois, patří k nejrozšířenějším obrazům...
Anonymní stříbrný denár ražený v Angoulême, který nese jméno krále Ludvíka IX. dlouho po jeho smrti. Takzvané imobilizované ražby si podržely osvědčený obraz i opis po celé...
Republikánský denár z rodu Fabiů, jednoho z nejstarších patricijských rodů Říma. Reverz s rohem hojnosti obklopeným paprsky a vavřínovými ratolestmi patří k nezvykle...
Republikánský denár mincmistra Gaia Coelia Calda, muže, který se jako první ze svého rodu probojoval mezi konzuly. Averz patří přilbované bohyni Romě, reverz Victorii v...
Republikánský denár mincmistra Tiberia Claudia Nerona, předka pozdější císařské dynastie. Averz patří bohyni Dianě, reverz Victorii v cválajícím dvojspřeží – obrazu, kterým se...
Denár císaře Tita s jedním z nejznámějších motivů římského mincovnictví – delfínem obtáčejícím kotvu. Ražba pochází z roku 80, kdy bylo v Římě stodenními hrami otevřeno Koloseum...
Denár Septimia Severa s reverzem, na němž císař vystupuje jako zakladatel míru. Ražba vznikla krátce po vítězné válce s Parthy, v době, kdy se panovník po letech občanských bojů...
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Stříbrný denár císaře Vitellia z roku 69 připomíná dramatický rok čtyř císařů. Ražba s odkazem na vítězství představuje atraktivní doklad krátké vlády panovníka, jehož mince...
Republikánský denár Sexta Pompeia Fostla z roku 137 př. n. l. připomíná zakladatelský mýtus Říma. Motiv vlčice s Romulem a Remem patří k nejpůsobivějším obrazům římské identity.
Denár císaře Nervy z roku 97 připomíná krátkou, ale klíčovou vládu, která stabilizovala říši po Domitianovi. Atraktivní stříbrná ražba s kněžskou symbolikou a certifikací NGC...
Denár Lucia Calpurnia Pisona Frugiho z roku 90 př. n. l. vznikl v napjaté době spojenecké války. Antická ražba z římské republiky zaujme historickým kontextem a certifikací NGC...
Litold Znojemský (zemřel 15. března 1112) patřil k moravské větvi Přemyslovců. Byl synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu a jeho životní dráhu určilo postavení, v němž se ocitl: vládl vlastnímu údělu, ale zůstával podřízen knížeti v Praze.
Znojemsko spravoval nejprve v letech 1092 až 1099. Údělná knížata měla ve svých krajích rozsáhlé pravomoci, jejich moc ale stála a padala s tím, jak se k nim právě stavěl pražský vládce – a tato závislost se Litoldovi vzápětí připomněla.
Roku 1099 musel se svým bratrem Oldřichem z Moravy uprchnout, protože jejich postavení ohrozil kníže Břetislav II. O dva roky později se pokusili o návrat s pomocí německých spojenců, česká šlechta ale odmítla podpořit Oldřichův nárok na pražský trůn.
Znojemský úděl si Litold nakonec udržel a spravoval jej od roku 1101 až do konce života. Vládl tedy v době, kdy se moravské úděly teprve ustalovaly jako trvalá součást přemyslovského soustátí a jejich hranice se měnily podle výsledků rodových sporů. Právě z těchto let pocházejí první moravské denáry ražené jménem údělných knížat.
Vedle politiky po sobě zanechal i dílo trvalejší povahy. Kolem roku 1101 spolu s bratrem založil benediktinský klášter v Třebíči a obdaroval jej okolními vesnicemi a osadami. Z tohoto kláštera vyrostlo jedno z nejvýznamnějších duchovních středisek Moravy a jeho bazilika patří dodnes k nejcennějším románským stavbám ve střední Evropě.
Zemřel roku 1112 a znojemský úděl připadl bratru Oldřichovi, který jej ale přežil pouze o rok. Moravské úděly pak dál kolovaly mezi příbuznými, dokud je ve 13. století nenahradila jednotná správa markrabství. Znojmo si přesto podrželo výsadní postavení jako jedno z opěrných míst přemyslovské moci na jižní Moravě, blízko hranice s rakouskými zeměmi.
