Denáry Lutolda Znojemského
Litold Znojemský (zemřel 1112) byl přemyslovský kníže z moravské větve rodu, který spravoval znojemský úděl v letech 1092–1099 a znovu od roku 1101 až do své smrti. Spolu s bratrem Oldřichem založil kolem roku 1101 benediktinský klášter v Třebíči a opakovaně se dostával do sporu s pražskými knížaty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Dobová či pozdější neoficiální napodobenina římského denáru odkazující portrétem a částí opisu na císaře Septimia Severa. Nepravidelný střížek, hrubé provedení a výrazně...
Barbarská napodobenina denáru císaře Commoda je působivým dokladem toho, jak římské mincovní vzory pronikaly za hranice oficiálního mincovnictví. Dobře patrný portrét doplňuje...
Silně opotřebená barbarská nápodoba římského denáru připisovaného Faustině starší. Nepravidelný střížek a zjednodušené provedení připomínají svébytné napodobování římských vzorů...
Barbarská napodobenina denáru z období vlády Antoninů představuje svébytnou odezvu na římské mincovnictví. Hrubě pojatý portrét, postava na rubu a znaky napodobující latinský...
Subaerátní denár Septimia Severa z roku 209 spojuje císařův ověnčený portrét s motivem bohyně Salus krmící hada. Místy odkryté jádro názorně ukazuje konstrukci postříbřené...
Římský denár císaře Septimia Severa spojuje výrazný portrét panovníka s postavou Bakcha na rubu a opisem LIBERO PATRI. Atraktivní antická ražba přibližuje náboženskou symboliku...
Stříbrný denár císaře Maximina Thráka zachycuje jednu z nejvýraznějších osobností římské vojenské epochy 3. století. Portrétní averz doplňuje reverz s Victorií, věncem a...
Moravský denár tradičně spojovaný s dobou druhé křížové výpravy zaujme archaickým zobrazením svatého Václava a částečně dochovaným světeckým opisem. Drobná stříbrná ražba typu...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období pozdního středověkého mincovnictví v českých zemích.
Středověký uherský denár katalogizovaný jako Réthy 74 představuje drobnou minci z období 1095–1161. Exemplář v hodnocení NGC AU 58 zaujme výraznou abstraktní výzdobou a velmi...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Litold Znojemský (zemřel 15. března 1112) patřil k moravské větvi Přemyslovců. Byl synem Konráda I. Brněnského a Virpirky z Tenglingu a jeho životní dráhu určilo postavení, v němž se ocitl: vládl vlastnímu údělu, ale zůstával podřízen knížeti v Praze.
Znojemsko spravoval nejprve v letech 1092 až 1099. Údělná knížata měla ve svých krajích rozsáhlé pravomoci, jejich moc ale stála a padala s tím, jak se k nim právě stavěl pražský vládce – a tato závislost se Litoldovi vzápětí připomněla.
Roku 1099 musel se svým bratrem Oldřichem z Moravy uprchnout, protože jejich postavení ohrozil kníže Břetislav II. O dva roky později se pokusili o návrat s pomocí německých spojenců, česká šlechta ale odmítla podpořit Oldřichův nárok na pražský trůn.
Znojemský úděl si Litold nakonec udržel a spravoval jej od roku 1101 až do konce života. Vládl tedy v době, kdy se moravské úděly teprve ustalovaly jako trvalá součást přemyslovského soustátí a jejich hranice se měnily podle výsledků rodových sporů. Právě z těchto let pocházejí první moravské denáry ražené jménem údělných knížat.
Vedle politiky po sobě zanechal i dílo trvalejší povahy. Kolem roku 1101 spolu s bratrem založil benediktinský klášter v Třebíči a obdaroval jej okolními vesnicemi a osadami. Z tohoto kláštera vyrostlo jedno z nejvýznamnějších duchovních středisek Moravy a jeho bazilika patří dodnes k nejcennějším románským stavbám ve střední Evropě.
Zemřel roku 1112 a znojemský úděl připadl bratru Oldřichovi, který jej ale přežil pouze o rok. Moravské úděly pak dál kolovaly mezi příbuznými, dokud je ve 13. století nenahradila jednotná správa markrabství. Znojmo si přesto podrželo výsadní postavení jako jedno z opěrných míst přemyslovské moci na jižní Moravě, blízko hranice s rakouskými zeměmi.
