Denáry Mikuláše Lucemburského
Mikuláš Lucemburský (1321/1322–1358) byl nemanželský syn krále Jana Lucemburského a nevlastní bratr císaře Karla IV. Prošel církevní dráhou od pražského kanovníka přes naumburského biskupa až k úřadu aquilejského patriarchy, který zastával osm let až do své smrti. Pohřben je v Udine.
Řazení produktů
Výpis produktů
Moravský denár tradičně spojovaný s dobou druhé křížové výpravy zaujme archaickým zobrazením svatého Václava a částečně dochovaným světeckým opisem. Drobná stříbrná ražba typu...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období pozdního středověkého mincovnictví v českých zemích.
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období pozdního středověkého mincovnictví v českých zemích.
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Výjimečný vzácný typ katalogu Cach 390.
Středověký uherský denár katalogizovaný jako Réthy 74 představuje drobnou minci z období 1095–1161. Exemplář v hodnocení NGC AU 58 zaujme výraznou abstraktní výzdobou a velmi...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Stříbrný republikánský denár Lucius Memmius Galeria z roku 106 př. n. l. je pěkným příkladem pozdně republikánské ražby. Zaujme klasickou římskou ikonografií Saturna a Venuše v...
Mikuláš Lucemburský (1321/1322–1358) se narodil v Praze jako nemanželský syn českého krále Jana Lucemburského; jméno jeho matky neznáme. Byl tedy nevlastním bratrem Karla IV. a jeho životní dráha je ukázkou toho, jak si panovnické rody zaopatřovaly potomky, kteří nemohli dědit.
Cesta vedla přes církev. Roku 1342 se stal kanovníkem pražské diecéze a o sedm let později biskupem v durynském Naumburgu. Šlo o obvyklý postup: papežská dispenz odstranila překážku nemanželského původu a rodinné styky zajistily zbytek.
Vrcholu dosáhl roku 1350, kdy byl povýšen na patriarchu aquilejského. Tento úřad znamenal víc než duchovní správu – aquilejský patriarcha byl zároveň světským vládcem rozsáhlého území na pomezí dnešní Itálie, Rakouska a Slovinska, tedy křižovatky cest mezi říší a Jadranem.
S bratrem zůstával ve spojení. V říjnu 1354 doprovázel Karla IV. na jeho korunovační jízdě Itálií do Říma, kde se český král stal císařem. Přítomnost příbuzného v čele významného církevního knížectví byla pro tuto výpravu cenná.
Držel svůj úřad osm let, do konce života. Aquileje byla v té době zemí neklidnou, sevřenou mezi zájmy Benátek, uherské koruny a místní šlechty, a její patriarchové museli být stejně dobrými politiky jako duchovními. Patřilo k tomu i právo razit vlastní mince, které aquilejští patriarchové drželi po staletí.
Zemřel 30. července 1358 v Bellunu, pravděpodobně přirozenou smrtí, ve věku šestatřiceti let. Pohřben byl v katedrále Nanebevzetí Panny Marie v Udine, daleko od Prahy, kde se narodil.
Lucemburkové takto rozprostřeli svůj vliv po Evropě. Zatímco Karel IV. budoval české království a císařství, jeho nevlastní bratr držel jednu z klíčových církevních držav na jihu – rodina si tím zajišťovala spojence i informace v oblasti, kudy vedly obchodní cesty do Itálie.





