Denáry Mikuláše Lucemburského
Denáry Mikuláše Lucemburského razil v letech 1350–1358 Mikuláš Lucemburský, nevlastní bratr Karla IV., jako patriarcha aquilejský. Drobné stříbrné mince o váze necelého gramu nesou na líci korunovaného lva a opis MONETA NICOLAI, na rubu kříž s liliovitými konci ve dvojitém čtyřlistu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Stříbrný denár serratus římské republiky, vydaný C. Naeviem Balbem v Římě roku 79 př. n. l. Averz nese hlavu Venuše, reverz zobrazuje Viktorii řídící trojspřeží. Vroubkovaný...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Denár Břetislava I. z let jeho vlády 1034–1055 představuje působivou ukázku českého raně středověkého mincovnictví.
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Český denár Soběslava I. z období 1125–1140 je ukázkou středověké panovnické ražby s výraznými figurálními výjevy. Obě strany zachycují stylizované postavy a dochované části...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Mikuláš Lucemburský, nemanželský syn českého krále Jana Lucemburského, stál v čele aquilejského patriarchátu od roku 1350 do své smrti v roce 1358. Aquilejští patriarchové nebyli jen duchovními, ale i světskými pány území na severovýchodě dnešní Itálie, a k tomu patřilo i právo razit vlastní minci. Aquileia byla obchodním střediskem, a patriarchové proto dbali na pečlivě navržené a provedené ražby.
Hlavní mincí patriarchátu byl stříbrný denár, v účetní soustavě dvanáctina solidu. Mikulášovy denáry váží kolem 0,9 gramu a mají průměr asi 19 milimetrů. Na líci je korunovaný lev ve skoku s opisem MONETA NICOLAI, tedy „mince Mikulášova“, na rubu kříž s liliovitě zakončenými rameny ve dvojitém čtyřlistu a zkrácený opis aquilejského patriarchátu.
Lev na líci bývá spojován s erbem Lucemburků, z jejichž rodu patriarcha pocházel. Lucemburská stopa v aquilejském mincovnictví tím neskončila: v letech 1387–1394 stál v čele patriarchátu Jan Soběslav Lucemburský, syn moravského markraběte Jana Jindřicha, a na jeho starších denárech se objevila moravská orlice. Aquilejské denáry obou Lucemburků jsou zastoupeny i ve sbírce Národního muzea v Praze.
