Denáry Oty I. Olomouckého
Denáry Oty I. Olomouckého jsou denáry malého střížku, které razil nejmladší syn Břetislava I. jako údělný kníže na Olomoucku v letech 1061–1087. Encyklopedie mu přisuzuje deset typů. Na některých se objevuje ruka, motiv převzatý ze starších českých denárů, který se na Moravě udržel nejdéle.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denarius serratus Q. Antonia Balba z roku 83 př. n. l. pochází z neklidného závěru římské republiky, poznamenaného občanskými válkami a zápasem o moc. Ražba z Říma...
Stříbrný denár českého knížete Soběslava II. pochází z let 1173–1178. Typ Cach 619 spojuje scénu svatého Vojtěcha žehnajícího stojící postavě s čelním poprsím žehnajícího...
Denár českého panovníka Vladislava II. z období jeho královské vlády v letech 1158–1172 náleží ke středověkému českému mincovnictví. Typ Cach 614 zaujme složitou kompozicí s...
Stříbrný denár Vladislava I. představuje působivou ukázku českého mincovnictví 12. století. Výrazná figurální výzdoba obou stran, jemný střížek a určení podle katalogu Cach 558...
Stříbrný denár Vladislava II. typu Cach 587 pochází z jeho knížecí vlády v letech 1140–1158. Dvojice scén se žehnajícími postavami a latinské opisy spojují panovníka s...
Stříbrný denár Vladislava II. typu Cach 587 pochází z jeho knížecí vlády v letech 1140–1158. Dvojice scén se žehnajícími postavami a latinské opisy spojují panovníka s...
Český denár knížete Vladislava I., jehož vláda spadá do let 1109–1117 a 1120–1125. Typ Cach 557 spojuje vyobrazení korunované sedící postavy s jezdcem na koni, který drží...
Denár Vladislava I., českého panovníka vládnoucího v letech 1109–1117 a 1120–1125, je určen jako typ Cach 559. Obraz mince tvoří stylizované postavy, kříž a perlovcové kruhy;...
Český denár knížete Vladislava I., jehož vláda spadá do let 1109–1117 a 1120–1125. Typ Cach 557 spojuje vyobrazení korunované sedící postavy s jezdcem na koni, který drží...
Denár Vladislava I., českého panovníka vládnoucího v letech 1109–1117 a 1120–1125, je určen jako typ Cach 559. Obraz mince tvoří stylizované postavy, kříž a perlovcové kruhy;...
Denár českého knížete Vladislava I., který vládl v letech 1109–1117 a 1120–1125, představuje mincovnictví počátku 12. století. Typ Cach 556 spojuje profilovou bustu s čelenkou a...
Stříbrný denár Soběslava I. představuje středověkou českou ražbu se stylizovanými figurami, výraznými liniemi obrazových motivů a částečně dochovanými opisy. Ručně připravený...
Ota I. Olomoucký, zvaný Sličný, dostal po nástupu svého bratra Vratislava II. roku 1061 východní část Moravy s Olomoucem. Přes Olomouc vedly obchodní cesty z Uher i Polska a úděl za jeho vlády bohatl. Zemřel nejspíš roku 1086.
Moravští údělníci razili vlastní mince v sídlech svých údělů – vedle Olomouce také v Brně a Znojmě. Jejich mincovní právo starší dějepisci (Palacký, Dudík) popírali, prokázaly je až nálezy, například ivančický a rakvický. Ota razil denáry malého střížku, které se v Čechách i na Moravě razily od reformy Břetislava I. kolem roku 1050.
Moravské denáry byly vždy o něco lehčí a horší než české a obchod je rozlišoval jako zvláštní minci. V Otově době vážily denáry obvykle 0,6–0,8 g při průměru 16–17 mm a jejich ryzost klesala kolem poloviny stříbra. K obrazům patří i ruka, kterou české denáry převzaly z anglosaských vzorů už v 10. století; na moravských denárech Vratislava II., Boleslava a Oty I. se objevuje ještě ve druhé polovině 11. století.





