Denáry Oty I. Sličného
Denáry Oty I. Sličného představují stříbrné mince ražené za vlády tohoto českého knížete ve druhé polovině 11. století. Ota I. Sličný patřil k olomouckým údělným knížatům z rodu Přemyslovců a jeho denáry dokumentují moravské mincovnictví v období rozděleného přemyslovského státu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Vitellia z roku 69 připomíná dramatický rok čtyř císařů. Ražba s odkazem na vítězství představuje atraktivní doklad krátké vlády panovníka, jehož mince...
Republikánský denár Sexta Pompeia Fostla z roku 137 př. n. l. připomíná zakladatelský mýtus Říma. Motiv vlčice s Romulem a Remem patří k nejpůsobivějším obrazům římské identity.
Denár císaře Nervy z roku 97 připomíná krátkou, ale klíčovou vládu, která stabilizovala říši po Domitianovi. Atraktivní stříbrná ražba s kněžskou symbolikou a certifikací NGC...
Denár Lucia Calpurnia Pisona Frugiho z roku 90 př. n. l. vznikl v napjaté době spojenecké války. Antická ražba z římské republiky zaujme historickým kontextem a certifikací NGC...
Republikánský denár Lucia Antestia Gragula z roku 136 př. n. l. propojuje obraz bohyně Romy s triumfální symbolikou Jupitera. Atraktivní raná ražba římské republiky s...
Denár Jindřicha II. Bavorského z řezenské mincovny přibližuje počátky středověkého mincovnictví v jižním Německu. Certifikace MS 64 podtrhuje mimořádně atraktivní zachování raně...
Stříbrný denár císaře Commoda z římské mincovny představuje ražbu závěru éry adoptivních císařů. Motiv Providentie odkazuje na prozíravost, ochranu a představu dobré vlády,...
Stříbrný denár T. Carisia z roku 46 př. n. l. pochází z pozdního období římské republiky, kdy se mocenské poměry v Římě rychle měnily. Ražba s motivem Viktorie a referencí...
Raně středověký stříbrný denár moravského údělného knížete Vladislava I. z olomoucké mincovny. Mince je cenným svědectvím snah moravských Přemyslovců o zachování regionální...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Denáry Oty I. Sličného patří k numismatickým památkám moravského údělného knížectví z druhé poloviny 11. století. Ota I., zvaný Sličný pro svou údajnou krásu, vládl jako olomoucký údělný kníže a patřil k významným postavám přemyslovské Moravy. Jeho denáry dokumentují mincovnictví moravských údělníků v období, kdy Morava tvořila součást přemyslovského státu pod správou mladších členů rodu.
Morava byla od 11. století organizována jako úděl spravovaný mladšími Přemyslovci, zatímco český trůn držel senior rodu. Olomoucké knížectví bylo nejvýznamnějším moravským údělem a jeho knížata často soupeřila o český trůn. Ota I. Sličný patřil k těmto ambiciózním údělníkům a aktivně zasahoval do přemyslovských dynastických sporů.
Údělní knížata disponovala právem ražby vlastních mincí, což odráželo jejich relativní autonomii v rámci přemyslovského státu. Moravské denáry se razily v olomoucké mincovně a cirkulovaly především na Moravě, ačkoli pronikaly i do Čech a sousedních zemí. Ražba dokumentovala legitimitu údělné vlády.
Denáry Oty I. Sličného nesly charakteristické prvky moravského románského mincovnictví. Avers zobrazoval knížecí postavu nebo hlavu, reverz nesl kříž či další symbolické motivy. Nápisy v latince identifikovaly panovníka a jeho titul. Kvalita zpracování odpovídala úrovni moravského mincovního umění.
Pro sběratele představují denáry Oty I. Sličného vzácnou oblast moravského údělného mincovnictví. Ražby olomouckých knížat jsou méně časté než české denáry pražské mincovny a dokumentují specifické postavení Moravy v přemyslovském státě. Zvláště ceněny jsou exempláře s čitelnými nápisy a zachovalými portréty údělného knížete.





