Denáry Oty I. Sličného
Denáry Oty I. Sličného představují stříbrné mince ražené za vlády tohoto českého knížete ve druhé polovině 11. století. Ota I. Sličný patřil k olomouckým údělným knížatům z rodu Přemyslovců a jeho denáry dokumentují moravské mincovnictví v období rozděleného přemyslovského státu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár Vratislava II., prvního českého krále, ražený v Praze na konci 11. století. Výjimečný doklad vzestupu českého státu a královského titulu.
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Denár Břetislava I. z let jeho vlády 1037–1055 představuje působivou ukázku českého raně středověkého mincovnictví. Výrazné stylizované motivy, dobové opisy a výjimečně...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Denáry Oty I. Sličného patří k numismatickým památkám moravského údělného knížectví z druhé poloviny 11. století. Ota I., zvaný Sličný pro svou údajnou krásu, vládl jako olomoucký údělný kníže a patřil k významným postavám přemyslovské Moravy. Jeho denáry dokumentují mincovnictví moravských údělníků v období, kdy Morava tvořila součást přemyslovského státu pod správou mladších členů rodu.
Morava byla od 11. století organizována jako úděl spravovaný mladšími Přemyslovci, zatímco český trůn držel senior rodu. Olomoucké knížectví bylo nejvýznamnějším moravským údělem a jeho knížata často soupeřila o český trůn. Ota I. Sličný patřil k těmto ambiciózním údělníkům a aktivně zasahoval do přemyslovských dynastických sporů.
Údělní knížata disponovala právem ražby vlastních mincí, což odráželo jejich relativní autonomii v rámci přemyslovského státu. Moravské denáry se razily v olomoucké mincovně a cirkulovaly především na Moravě, ačkoli pronikaly i do Čech a sousedních zemí. Ražba dokumentovala legitimitu údělné vlády.
Denáry Oty I. Sličného nesly charakteristické prvky moravského románského mincovnictví. Avers zobrazoval knížecí postavu nebo hlavu, reverz nesl kříž či další symbolické motivy. Nápisy v latince identifikovaly panovníka a jeho titul. Kvalita zpracování odpovídala úrovni moravského mincovního umění.
Pro sběratele představují denáry Oty I. Sličného vzácnou oblast moravského údělného mincovnictví. Ražby olomouckých knížat jsou méně časté než české denáry pražské mincovny a dokumentují specifické postavení Moravy v přemyslovském státě. Zvláště ceněny jsou exempláře s čitelnými nápisy a zachovalými portréty údělného knížete.
