Denáry Oty I. Sličného
Denáry Oty I. Sličného představují stříbrné mince ražené za vlády tohoto českého knížete ve druhé polovině 11. století. Ota I. Sličný patřil k olomouckým údělným knížatům z rodu Přemyslovců a jeho denáry dokumentují moravské mincovnictví v období rozděleného přemyslovského státu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tourský denár Ludvíka IX., jediného francouzského krále prohlášeného za svatého. Reverz se stylizovaným hradem, takzvaným châtel tournois, patří k nejrozšířenějším obrazům...
Anonymní stříbrný denár ražený v Angoulême, který nese jméno krále Ludvíka IX. dlouho po jeho smrti. Takzvané imobilizované ražby si podržely osvědčený obraz i opis po celé...
Republikánský denár z rodu Fabiů, jednoho z nejstarších patricijských rodů Říma. Reverz s rohem hojnosti obklopeným paprsky a vavřínovými ratolestmi patří k nezvykle...
Republikánský denár mincmistra Gaia Coelia Calda, muže, který se jako první ze svého rodu probojoval mezi konzuly. Averz patří přilbované bohyni Romě, reverz Victorii v...
Republikánský denár mincmistra Tiberia Claudia Nerona, předka pozdější císařské dynastie. Averz patří bohyni Dianě, reverz Victorii v cválajícím dvojspřeží – obrazu, kterým se...
Denár císaře Tita s jedním z nejznámějších motivů římského mincovnictví – delfínem obtáčejícím kotvu. Ražba pochází z roku 80, kdy bylo v Římě stodenními hrami otevřeno Koloseum...
Denár Septimia Severa s reverzem, na němž císař vystupuje jako zakladatel míru. Ražba vznikla krátce po vítězné válce s Parthy, v době, kdy se panovník po letech občanských bojů...
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Republikánský denár Sexta Pompeia Fostla z roku 137 př. n. l. připomíná zakladatelský mýtus Říma. Motiv vlčice s Romulem a Remem patří k nejpůsobivějším obrazům římské identity.
Denár císaře Nervy z roku 97 připomíná krátkou, ale klíčovou vládu, která stabilizovala říši po Domitianovi. Atraktivní stříbrná ražba s kněžskou symbolikou a certifikací NGC...
Denár Lucia Calpurnia Pisona Frugiho z roku 90 př. n. l. vznikl v napjaté době spojenecké války. Antická ražba z římské republiky zaujme historickým kontextem a certifikací NGC...
Denáry Oty I. Sličného patří k numismatickým památkám moravského údělného knížectví z druhé poloviny 11. století. Ota I., zvaný Sličný pro svou údajnou krásu, vládl jako olomoucký údělný kníže a patřil k významným postavám přemyslovské Moravy. Jeho denáry dokumentují mincovnictví moravských údělníků v období, kdy Morava tvořila součást přemyslovského státu pod správou mladších členů rodu.
Morava byla od 11. století organizována jako úděl spravovaný mladšími Přemyslovci, zatímco český trůn držel senior rodu. Olomoucké knížectví bylo nejvýznamnějším moravským údělem a jeho knížata často soupeřila o český trůn. Ota I. Sličný patřil k těmto ambiciózním údělníkům a aktivně zasahoval do přemyslovských dynastických sporů.
Údělní knížata disponovala právem ražby vlastních mincí, což odráželo jejich relativní autonomii v rámci přemyslovského státu. Moravské denáry se razily v olomoucké mincovně a cirkulovaly především na Moravě, ačkoli pronikaly i do Čech a sousedních zemí. Ražba dokumentovala legitimitu údělné vlády.
Denáry Oty I. Sličného nesly charakteristické prvky moravského románského mincovnictví. Avers zobrazoval knížecí postavu nebo hlavu, reverz nesl kříž či další symbolické motivy. Nápisy v latince identifikovaly panovníka a jeho titul. Kvalita zpracování odpovídala úrovni moravského mincovního umění.
Pro sběratele představují denáry Oty I. Sličného vzácnou oblast moravského údělného mincovnictví. Ražby olomouckých knížat jsou méně časté než české denáry pražské mincovny a dokumentují specifické postavení Moravy v přemyslovském státě. Zvláště ceněny jsou exempláře s čitelnými nápisy a zachovalými portréty údělného knížete.





