Denáry Septimia Severa
Denáry Septimia Severa se razily v letech 193–211 v Římě a v prvních letech vlády i v mincovnách na Východě. Severus brzy po nástupu výrazně snížil obsah stříbra v denáru, aby zaplatil občanské války a vyšší žold vojska. Denár přitom zůstal hlavní stříbrnou mincí říše až do roku 215.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Dobová či pozdější neoficiální napodobenina římského denáru odkazující portrétem a částí opisu na císaře Septimia Severa. Nepravidelný střížek, hrubé provedení a výrazně...
Subaerátní denár Septimia Severa z roku 209 spojuje císařův ověnčený portrét s motivem bohyně Salus krmící hada. Místy odkryté jádro názorně ukazuje konstrukci postříbřené...
Římský denár císaře Septimia Severa spojuje výrazný portrét panovníka s postavou Bakcha na rubu a opisem LIBERO PATRI. Atraktivní antická ražba přibližuje náboženskou symboliku...
Ovládací prvky výpisu
Septimius Severus (145–211), rodák z africké Leptis Magny, se zmocnil vlády v roce 193 a v dalších letech porazil soupeře Pescennia Nigera (194) a Clodia Albina (197). Denár byl tehdy stále hlavní stříbrnou mincí říše a právě za Severa prodělal největší zásah do své ryzosti od Neronovy doby.
Podle rozborů snížil Severus hned po nástupu ryzost denáru z asi 81,5 na 78,5 %. V roce 194 následovalo zhoršení na zhruba 64,5 % a v roce 196 na přibližně 54 % stříbra. Peníze potřeboval na války a na armádu: roční žold legionáře zvýšil z 300 na 400 denárů.
Vedle Říma razily Severovy denáry v době bojů s Nigerem a krátce po nich mincovny na Východě – nejprve Emesa v Sýrii kolem let 194–195, později Laodikeia u moře zhruba do roku 202. Jejich ražby se od římských liší stylem portrétu a zčásti i rubními náměty.
Rubní opisy často uvádějí císařovu titulaturu s počtem tribunských mocí a konzulátů, podle nichž lze denár datovat – například PM TR P XIII COS III PP odpovídá roku 205. Po vítězství nad Parthy (198) přibývá v titulatuře přízvisko PART MAX. Mezi náměty převažují Victoria, Mars a jiné vojenské motivy, objevuje se ale i Liber Pater nebo příjezd císaře do Říma (ADVENTVS).
Na denárech se razila také jména Severovy manželky Julie Domny a synů Caracally a Gety; ty mají vlastní kategorie. Teprve Caracalla zavedl v roce 215 antoninián s paprsčitou korunou, oceněný na dva denáry, ale s menším obsahem stříbra.
