Denáry Soběslava I.
Denáry Soběslava I. pocházejí z let 1125–1140, kdy tento syn Vratislava II. vládl jako český kníže, a z doby, kdy předtím spravoval moravské úděly. Patří k vrcholům románské denárové rytiny: mladší české typy mají široký tenký střížek a bohaté výjevy, na některých až s pěti postavami.
Řazení produktů
Výpis produktů
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Český denár Soběslava I. z období 1125–1140 je ukázkou středověké panovnické ražby s výraznými figurálními výjevy. Obě strany zachycují stylizované postavy a dochované části...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Ovládací prvky výpisu
Soběslav I. († 1140), syn krále Vratislava II., spravoval před nástupem na pražský stolec moravské úděly na Znojemsku a Brněnsku a knížetem v Čechách byl v letech 1125–1140. Jeho ražby se proto dělí na dvě řady: moravské denáry z doby údělné správy a české denáry z let jeho vlády v Čechách.
Moravské denáry navazují stylem na olomoucké ražby jeho bratra Vladislava I. a v některých případech s nimi sdílejí i stejné typy. Dělí se na kusy širšího a silnějšího střížku s hrubší kresbou a ostrou ražbou a na drobnější tenké denáry s jemnou, ale mělkou ražbou, které přinesl hlavně nález z moravských Rakvic.
České denáry tvoří rovněž dvě skupiny. Starší mají silnější střížek, hrubší ražbu a skromnou výzdobu, většinou jen poprsí, a zdají se dílem jediného rytce. Mladší jsou na širokém tenkém střížku, ražené ostře, ale mělce, a jejich obraz bývá velmi bohatý – na některých typech je až pět postav. Písmena v poli mohou být iniciálami mincmistra nebo mincovny.
Denáry Soběslava I. patří do doby malého střížku a nucené obnovy mince, kdy panovník oběživo pravidelně stahoval a vydával nové typy s horším obsahem stříbra. Hojně se mezi nimi vyskytují takzvané nastřižené denáry se zářezem na okraji; v nálezech jsou běžné a jejich účel neznáme, nejde však o poškození.
