Denáry Tiberia
Denáry Tiberia razila v letech 14–37 mincovna v galském Lugdunu, kde se tehdy soustředila ražba zlata a stříbra. Nejznámější typ nese na rubu sedící ženskou postavu s žezlem a ratolestí a opis PONTIF MAXIM. Bývá ztotožňován s „daňovým penízem“, o kterém mluví evangelia, ale tento výklad není jistý.
Tiberius vládl jako druhý římský císař v letech 14–37. Podle zeměpisce Strabóna se za prvních císařů zlaté a stříbrné mince razily v Lugdunu, dnešním Lyonu, zatímco bronzové nominály v Římě. Tiberiovy denáry proto pocházejí z galské mincovny, která razila stříbro už pro Augusta; stejné obrazy jako denáry nesou i Tiberiovy zlaté aurey.
Na líci je císařova hlava s vavřínovým věncem a opis TI CAESAR DIVI AVG F AVGVSTVS – Tiberius Caesar, syn božského Augusta, Augustus. Na rubu sedí na trůnu žena s dlouhým žezlem a ratolestí a opis PONTIF MAXIM připomíná císařův úřad nejvyššího kněze. Postava se obvykle vykládá jako Tiberiova matka Livie v podobě Pax; jiní v ní vidí Iustitii, protože stejný obraz se později objevil na minci císaře Nervy s nápisem IVSTITIA AVGVST.
Typ se razil po celou Tiberiovu vládu v řadě obměn – trůn má ozdobné nebo prosté nohy, někdy podnožku, čára pod postavou bývá jednoduchá nebo dvojitá – a badatelé podle nich řadí denáry do časových skupin. Denár s PONTIF MAXIM je tradičně spojován s příběhem z Markova evangelia, kdy si Ježíš nechává přinést denár. Někteří badatelé však upozorňují, že v Judeji denáry běžně neobíhaly, a navrhují jiné mince, třeba antiochijskou tetradrachmu s Tiberiovou hlavou.
