Denáry z Goslaru
Denáry z Goslaru jsou stříbrné denáry saských a sálských panovníků z mincovny pod pohořím Harz. Nejznámější jsou oto-adelheidské denáry se jmény krále Oty III. a jeho babičky Adély Burgundské, ražené od konce 10. století; pozdější goslarské denáry nesou poprsí svatých Šimona a Judy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saské mincovně Goslar. Tento typ patří mezi významné mince otonského období a jeho...
Ovládací prvky výpisu
Goslar leží pod Rammelsbergem, horou na severním okraji Harzu, v jejímž dole se přes tisíc let, až do uzavření v roce 1988, těžily rudy stříbra, mědi a olova. Do tohoto prostředí patří oto-adelheidské denáry, nejrozšířenější mince Harzu kolem roku 1000. Na líci mají kříž se jménem ODDO v úhlech a opisem DI GRA REX, na rubu stylizovaný kostel a jméno Adelheid v podobě ATHALHET či ATEAHLHT.
Jména patří Otovi III. (980–1002) a jeho babičce Adéle Burgundské (931–999). Denáry vznikaly brzy po roce 983 ve více mincovnách mezi Hildesheimem a Quedlinburgem; za hlavní místa ražby se pokládají Goslar a Magdeburk. Přesné přidělení je dodnes sporné a starší bádání je spojovalo s Otou I. a jeho manželkou. Ustrnulý typ se razil dlouho po smrti obou, nejhojněji v letech 991–1040.
Denáry vážily zhruba 1,25–1,5 g při průměru 17–20 mm a ve velkém množství se dostávaly do severských pokladů. Napodobovaly je mincovny v Halberstadtu, Quedlinburgu a Hildesheimu i polský kníže Boleslav Chrabrý. U nás se objevují jako příměs nálezů z přelomu 10. a 11. století, například v Žatci a v Kelči.
V době sálských císařů razil Goslar denáry s poprsími svatých Šimona a Judy. Byly tak oblíbené, že jejich obraz či opis převzaly i jiné mincovny, například Remagen nebo mincovny ve Frísku. Za Jindřicha V. Sálského přešel Goslar na tenké denáry, v jejichž ražbě pokračovali Lothar III. a Konrád III.
