Denáry z Mohuče
Denáry z Mohuče se v 10. století v době otonských králů a císařů razily s panovníkovým jménem a názvem města MOGONCIA. Nejznámější typ nese kříž se čtyřmi kuličkami a schematickou stavbu kostela; za císaře Oty III. vznikaly v Mohuči i denáry s poprsím arcibiskupa Willigise z let 996–1002.
Řazení produktů
Výpis produktů
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Stříbrný denár serratus římské republiky, vydaný C. Naeviem Balbem v Římě roku 79 př. n. l. Averz nese hlavu Venuše, reverz zobrazuje Viktorii řídící trojspřeží. Vroubkovaný...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Denár Břetislava I. z let jeho vlády 1034–1055 představuje působivou ukázku českého raně středověkého mincovnictví.
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Český denár Soběslava I. z období 1125–1140 je ukázkou středověké panovnické ražby s výraznými figurálními výjevy. Obě strany zachycují stylizované postavy a dochované části...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Denáry, které se v Mohuči razily za Oty I. Velikého, Oty II. a Oty III. v letech 962–1002, nesou jméno panovníka a opis MOGONCIA CIVITAS. Na jedné straně je kříž se čtyřmi kuličkami v úhlech, na druhé schematická stavba kostela s křížem uvnitř. Katalogizuje je Hermann Dannenberg v díle o německých mincích saské a franské císařské doby. Mohučské kusy váží zhruba 1,4–1,6 gramu.
Obraz kostela vychází z karolinských denárů Ludvíka I. Pobožného s opisem XPISTIANA RELIGIO. Ražebny ho opakovaly ještě kolem roku 1000 – spíš z měnové opatrnosti, která se držela osvědčené podoby mince, než z úcty k dávno zemřelému císaři. Podobné denáry s kostelem a křížem s kuličkami se razily i v saských mincovnách v Harzu, proto o mohučském původu rozhoduje čitelný opis.
Mohučský arcibiskup Willigis (arcibiskupem 975–1011) byl zároveň arcikancléřem říše. V letech 996–1002 vznikaly v Mohuči denáry, které spojují obě autority: na líci je poprsí arcibiskupa zepředu, na rubu kříž a jméno císaře Oty III. (980–1002). Ze stejné doby pochází i typ s hradem o čtyřech věžích a opisem MOGONCIA.
